Проза і драма Карела Чапека, її специфіка, художні особливості, проблематика.

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Patří k nejvýznamnějším českým dramatikům, prozaikům, novinářům a překladatelům 20. století. Studoval filozofii na UK v Praze i v Paříži a Berlíně. Kvůli své nemoci nemusel narukovat a bojovat v 1. sv. válce. Během války začal pracovat jako redaktor, například v Národních listech a Lidových novinách. Po válce působil také jako režisér a dramaturg Vinohradského divadla, následně byl předsedou československého svazu spisovatelů.

 

Ve 30. letech si uvědomoval nebezpečí fašismu a upozorňoval na ně ve svém díle. Podepsání Mnichovské dohody pak bral jako národní i osobní tragédii. Otevřeně hájil národní jednotu a svobodu. Zemřel na následky nachlazení ještě před začátkem války 25. prosince 1838.

 

Čapek se zajímal o fotografování, etnickou hudbu a cizí kultury, podnikl několik cest po Evropě. Jeho manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.

 

Dílo

Svoji literární tvorbu zahájil před první světovou válkou, zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. Na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce, v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem.

 

Typickým znakem jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí. Čapek uměl velmi dobře využívat českého jazyka a jeho zvláštností.

 

V dílech K. Čapka se uplatňuje individualistický přístup, a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později blížící se druhá světová válka.

 

Jeho dílo je velmi obsáhlé, a tak bývá z praktických důvodů děleno na dvě základní části:

část zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince a jehož prostřednictvím se Čapek pokouší zkoumat možnosti i hranice lidského poznání, mnohost pohledů na realitu, zabývá se noetikou (Boží muka, noetická trilogie…).

utopická část – sem řadíme jeho utopické romány a dramata, ve kterých Čapek kritizuje společenské problémy celé moderní společnosti, zároveň je zde často vyjadřována obava ze zneužití techniky proti člověku a v dílech je i patrná obava z nastupujícího fašismu. Pro tato díla bývají oba bratři Čapkové považováni za předchůdce sci-fi literatury.

 

Kritičnost jeho děl často oslabuje idylizující nebo harmonizující závěr, ve svých vrcholných dílech tuto tendenci opustil.

 

Jeho novinářská činnost je velmi zajímavá. Novinařina mu poskytla řadu tvůrčích podnětů a ovlivnila vnitřní organizaci jeho literárních děl, jejich jazyk, sloh, ale i výraz a tvar. Je třeba říci, že jeho tvorba výrazně ovlivnila podobu tradičních i nově vzniklých novinářských útvarů. A to především jazykovou svěžestí a slovesnou propracovaností.

 

Jeho působení v tisku je spojeno především s Lidovými novinami, kde v jistém slova smyslu navazoval na Nerudu. Napsal velké množství fejetonů, které později vycházely v různých souborech. Dále se vyjadřoval k aktuálním problémům – sloupky. Tento novinářský žánr vymyslel Karel Poláček.

 

Vzhledem k jeho přátelství s T. G. Masarykem, kterého si velmi vážil, se ale stal v Hovorech pouhým zapisovatelem. Lze tvrdit, že Čapek psal velmi promasarykovsky a stal se jakýmsi oficiálním, hradním novinářem.

 

CHARAKTERISTIKA DÍLA

 

Matka je drama, ve které Čapek otevřeně kritizuje nastupující fašismus a vybízí k boji proti němu. Čapek ho napsal v roce 1937, premiéru mělo v únoru 1938 v Národním divadle. Ukazuje nesmyslnost války, ve které přicházejí zbytečně o život nevinní i děti. Čapek bojoval za mír a věřil v lidské soužití.

Ve hře se setkávají dva rozdílné pohledy na svět. Mužský – snaha hrát si na hrdiny, riskovat a něco v životě dosáhnout, získat slávu, uznání a klidně kvůli tomu obětovat i život. A ženský, mateřský – láska k rodině a snaha chránit ji.

 

Místo a čas děje nejsou blíže specifikovány. Odehrává se někdy ve 20. století během války.

 

Hra je rozdělena na tři dějství.

 

CHARAKTERISTIKA DÍLA

Drama Bílá nemoc napsal Čapek v roce 1937 a ve stejném roce mělo premiéru v Národním divadle. Je protifašistické a protiválečné, Čapek varuje před nebezpečím ideologie a před nesmyslným válčením.

Hra je plná symbolů. Hlavním tématem je epidemie bílé nemoci, na kterou se nedaří najít lék. Není ale skutečnou tělesnou nemocí, ale symbolicky znázorňuje „nakaženou“ mysl.

Nálada je stísněná. Autor poukazuje na to, že jednotlivec sám je proti mase (navíc zfanatizované) bezbranný. Bílé skvrny symbolizují morální rozklad bílé rasy, který se projevuje násilím a touhou po světovládě.

Děj se odehrává v blíže neurčené zemi a době.

Drama je rozděleno na 3 akty a 14 obrazů.

 

Jedno ze svých prvních dramatických děl R.U.R. napsal Karel Čapek v roce 1920. Hra, která je známá po celém světě mimo jiné proto, že v ní vzniklo slovo robot, reaguje na 1. světovou válku a s ní spojený technický pokrok. Čapek se obává, že rychlý rozvoj techniky může převládnout nad mentálním vývojem lidstva a převratné technické vynálezy se mohou snadno vymknout lidské kontrole.

Trojaktové vědeckofantastické drama napsal Čapek v roce 1920. Drama vychází ze zájmu o moderní techniku, hlavním tématem jsou ale obavy z jejího zneužití a z toho, že se člověku vymkne z rukou. Snaha o převratný vynález, který má lidstvu pomoci, spíše povede ke katastrofě. Pod vlivem 1. sv. války zde Čapek vyslovuje strach o budoucnost lidstva a zdůrazňuje důležitost vzájemné lásky a lidskosti. Kritizuje honbu za pohodlným životem a bohatstvím.

Poprvé se v této hře objevilo slovo robot, vymyslel jej ovšem jeho bratr Josef Čapek.

Válka s mloky (9)

Světově proslulý utopistický román, kterýmČapekv roce 1936 poukázal na nebezpečí rozmachu fašismu a reálnou hrozbu druhé světové války.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Milenium v Chomutově roku 2007. Počet stran: 247. ISBN: 978-80-86201-39-9.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Významný český dramatik, prozaik a novinář Karel Čapek se stal vedoucí osobností liberálně demokratického ideového proudu první republiky, až se někdy hovoří o takzvané čapkovské generaci. Některá ze svých děl napsal společně se svým bratrem Josefem, jenž je autorem slova robot.

Ve své tvorbě se Čapek zabývá především otázkou po mezích lidského poznání, pocitem ohrožení vědeckotechnickým pokrokem a obhajobou hodnot humanismu a demokracie. Dílo Válka s mloky je literárním zpracováním toho posledního z nich.

OBSAH:

Román se skládá ze tří knih: Andrias Scheuchzeri, Po stupních civilizace a Válka s mloky.

Příběh začíná, když kapitán van Toch (původem Čech) na ostrůvku v jihovýchodní Asii objeví zvláštní druh mloků, kterých se místní obyvatelé bojí a přezdívají jim čerti. Kapitán však zjistí, že tyto mloky lze docela snadno ochočit a naučí je zabíjet žraloky a lovit perly.

Začne mloky cvičit a přesvědčí svého přítele obchodníka Bondyho k založení Salamander Trade, společnosti, jež cvičí mloky a obchoduje s nimi. Mloci se totiž ukážou jako velice inteligentní stvoření, která jsou dokonce schopná se naučit i mluvit a pracovat s jednoduchými nástroji, a tak se brzy dostanou do povědomí světové veřejnosti, která je v touze po penězích z mloků nadšená a začne mloky využívat jako levnou pracovní sílu na stavbu vodních hrází, umělých průlivů apod., ale zároveň také vzdělávat a začleňovat do společnosti.

Obchod se však lidem postupně začne vymykat z rukou, mloci se nebezpečně přemnoží a pobřežní mělčiny už jim k životu přestanou stačit. A tak díky zbraním, které jim dali sami lidé, se mloci vzbouří a začnou po lidech požadovat nová území s tím, že mají pod kontrolou vody celého světa a veškerý odpor je zbytečný. Mloci převezmou vládu nad světem a lidem tak nezbývá nic jiného, než jim dodávat suroviny, potraviny a zbraně.

V závěru románu autor rozmlouvá se svým vnitřním hlasem, jenž ho nabádá, aby nenechal lidskou civilizaci zaniknout. Autor tak přichází s několika alternativními konci. Nakonec dojde k tomu, že se mloci zapletou do národnostních sporů a začnou mezi sebou bojovat, až se vyhubí a svět bude zase jako dřív.

ZÁVĚR:

Román vznikl ve třicátých letech minulého století a reaguje na hrozbu fašismu, který se v té době v Evropě rozmáhal, hrozbu války a možného zániku lidstva. Dalšími Čapkovými díly na toho téma jsou například dramata Bílá nemoc nebo Matka.

Čapek v knize poukazuje na fakt, že mloci, stejně tak jako fašisté, se zprvu vůbec nejeví jako nepřátelé, ani jimi nechtějí být, ale že je třeba nebýt k tomuto problému lhostejný a utnout jejich absurdní požadavky už v zárodku, aby se celá situace neobrátila proti nám (že není řešením Hitlerovi ustupovat a plnit jeho požadavky, že jeho to stejně nezastaví v touze po moci).

Zajímavou postavou románu je pan Povondra, který si celá léta schovával výstřižky z novinových článků o všem, co se týká mloků (v knize je najdeme v části nazvané Po stupních civilizace) a byl hrdý na to, že to byl on, jenž před lety pustil kapitána van Tocha k panu Bondymu a dal tak vzniknout obchodu s mloky. Nicméně poté, co se doslechne, že mloci začínají napadat lidi, cítí o to větší vinu za celou vzniklou situaci.

Ve druhé části knihy s názvem Po stupních civilizace je zajímavá především kapitola, v níž se čtenář dozvídá o novém typu mloka, který je fyzicky i inteligenčně mnohem lépe vyvinutý a který je určený k nadvládě ostatním mlokům, a že se tento mlok vyvinul v Německu. Tím je zde opět naznačena hrozba ze strany fašistického Německa.