Основні віхи розвитку романтизму в чеський літературі. Поетична творчість К. Г. Махи.

romantismus – myšlenkové a umělecké hnutí, které vzniklo v Evropě na přelomu 18. a 19.století jako reakce na výsledky francouzské revoluce – romantismus odrážel úpadek starých a vytváření nových společenských poměrů, prohloubení protikladů mezi individuem a společností, ideálem a skutečností, umění a životem

 

obecné znaky romantismu

8 tvůrčí svoboda jedince Þ autorský subjektivismus a individualismus

8 důraz na city a fantazii Þ v protikladu osvícenský a klasicistní důraz na rozum

8 únik do vlastního nitra Þ unik do fantazie Þ idealizování minulosti nebo vzdálených zemí Þ případně úsilí o přetvoření světa Ü revoluční romantismus

8 pokládá se důraz na národní identitu a boj za práva národa

8 kontrastnost Þ estetickým ideálem přestává být vyrovnanost a harmonie, díla jsou často stavěna na nějakém kontrastu Ü požadavek harmonie kontrastů - například ošklivost a krása

Český romantismus

Charakteristika období

ð převážně období mezi revolucemi roku 1830 a 1848

ð 30. a 40. léta v českých zemích Þ Metternichovský absolutismus Üpolicejní režim

ð po revoluci r.1830 ustupuje myšlenka slovanské vzájemnosti a zájem o slavistiku

ð z národního obrození se stává celonárodní hnutí se snahou ovlivnit hospodářský i politický život státu Þ třetí, vrcholná fáze národního obrození

ð za nositele politických práv byl považován celý národ, nikoli pouze privilegované vrstvy

ð došlo k rozmachu českého národního života Þ 1846 založena Měšťanská beseda (Rieger, Trojan) jako české politicko-společenské středisko pro společenskou osvětu

ð 1848 Þ vyvrcholení národního obrození Þ vznik politických stran

ð 50. léta Þ Bachovský absolutismus

Specifické znaky českého romantismu

è ve 30. letech 19. století, kdy ve světové literatuře převládal romantismus, si česká literatura klade za cíl vychovávat k vlastenectví

è česká společnost řeší úplně jiné problémy Þ stabilizovat národ, vychovat jedince v rámci velkého národního celku Ü evropský romantismus jedince vyčleňuje ze společnosti

è na přelomu 30. let přicházejí ke slovu mladí umělci, kteří chtějí vyjádřit svou nespokojenost se společností Þ bouří se proti ní (Mácha, Tyl, Sabina, Erben)

è vedle K.H.Máchy ale neexistuje v české literatuře žádný tak výrazný romantickýautor Þ další romantická díla se objevují jen výjimečně

è většina pozdějších romantiků byla pouhými Máchovými napodobiteli Þ Karel Sabina, Václav Bolemír Nebeský, Josef Václav Frič

è vliv romantismu je patrný v dílech Erbena, který volí balady, Tyla, Němcové (zejména Babička – vztah lidí k přírodě, milostný příběh Viktorky a jiné momenty)

è přední místo nezaujímá literatura vědecká Þ prosazuje se literatura krásná

Prvky preromantismu a romantismu v Čechách se kryjí s dobou národního obrození, nejprve tzv. obrozenecký preromantismus, k jehož představitelům můžeme zařadit především dva autory - Jana Kollára a F.L.Čelakovského – viz otázka č.8 Národní obrození – 2.fáze, literatura umělecká

Karel Hynek Mácha (1810-1836) – nejvýznamnější představitel českého revolučního romantismu, básník, prozaik

-narodil se v Praze, studoval filozofii a právo, byl vášnivý čtenář, hrál divadlo (ochotník) - tady poznává osudovou lásku Lori Šonkovou, po dokončení práv nachází místo advokátního praktikanta v Litoměřicích

–chudoba, starosti, časté „pěší noční výlety do Prahy“

-po narození syna chystá svatbu, ale předčasně, ve svých 26 letech umírá na zápal plic -původní den jeho svatby se stává dnem jeho pohřbu

-první Máchovi básnické pokusy jsou psány německy (ohlas starší německé romantiky), jeho další tvorba je již psána česky – vliv Jungmannův

-má rovněž zálibu v cestování – hrady, zříceniny, jezera, hory, pěší cesta do sev.Itálie

-v roce 1939 byly jeho ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov

typické pro Máchovu tvorbu je protiklad snu a skutečnosti

& „ V svět jsem vstoupil“, „ Noc “ – básně, prvotiny, obě vyjadřují odpor k poměrům doby, pocit osamělosti, pesimismu a zklamání, touhu po lepším světě

& Máj - základní dílo moderní české poezie - romantická skladba světové úrovně, lyrickoepická báseň, která vyšla v dubnu 1836, je oslavou májové přírody a romantickým příběhem otcovraha

-prostý děj odehrávající se v krajině pod Bezdězem, tragický příběh milenců Viléma a Jarmily – Vilém zjistí, že jeho dívka byla svedena a jejího svůdce zabíjí – svůdcem byl však jeho otec, kterého nikdy nepoznal - Jarmila se utopí v jezeře, Vilém umírá na popravišti….

-příběh je východisko k úvahám o smyslu života – je ostrou kritikou tehdejší společnosti, náboženství i Boha

- nejedná se jen o tragédii postav, ale i o tragédii obecně lidskou

Máj se skládá ze čtyř zpěvů – 1)obraz májové přírody, 2)znázornění času - doba do popravy zločince Viléma, 3)vyznání lásky k rodné zemi a 4)básníkova ztotožnění se svým hrdinou a dvou intermezz – 1)půlnoční popraviště, 2)obraz horské přírody

Je psán vytříbenými uměleckými prostředky a byl Máchovým východiskemk filosofickým úvahám o smyslu života, dotkl se základních otázek lidského bytí.

Mácha vyjadřuje znepokojení nad osamělostí člověka i nad jeho s neschopností vysvětlit si mnohé otázky (co bude po smrti?…) - hlavní jsou úvahy o propastnosti mezi touhou po nesmrtelnosti a neodvratnou nutností zániku fyzické existence. Byl první, kdo tyto znepokojivé otázky vyslovoval a přitom zdůrazňoval svou lásku k životu a k rodné zemi

 

Význam Máje:

není pouze v hluboké myšlenkové náplni, ale také v uměleckém a jazykovém mistrovství – použití zvukomalby, obrazná pojmenování, obrazy hudební a výtvarné představivosti, využití kontrastu a rytmu. Na svou dobu nebývalým rozšířením vyjadřovacích možností poezie, bohatou obraznost í a schopností barevného a zvukového vnímání reality, položil Mácha základy moderního českého básnictví.

Z plánovaného souboru povídek Obrazy ze života mého (povídky, autobiografické prvky s prvky lyriky), dokončil Mácha jen dvě

& Marinka - obraz pražské chudiny Na Františku - Marinka je ideálem krásy, naproti tomu staví drastickou skutečnost – prostředí chudoby

& Večer na Bezdězu – cestopisné prvky

 

Náměty historické

čtyřdílný román Kat, motivovaný českou historií, jeho dílčí části měly být nazvány podle hradů – Křivoklat, Valdek, Vyšehrad a Karlštejn. Máchovi se podařilo dokončit pouze první díl

& Křivoklat – zobrazuje vnitřní tragedii samoceného člověka (Václav IV., také postava kata)

 

& Cikáni - Máji tematicky podobný román, postavy = oběti doby, popisuje složité lidské vztahy, životy vyděděnců - realisticky vykreslené postavy s romantickými, tragickými zápletkami

& Pouť Krkonošská - básnická próza, obraz přírody

 

Máchův význam:

„D uchovní otec moderní české poezie “, první český básník, který kritizoval měšťácký život a který vyjádřil myšlenky bořící dosud zaběhlé mýty.

Ve své době byl Máj nepochopen a podroben ostré kritice, byl označen za snivce a buřiče, vyčítali mu málo vlastenectví, básnickou rozervanost, i rouhačství (Tyl, Čelakovský). Přesto, anebo právě proto Mácha ovlivnil všechny další generace (Májovci, Nezval, Hora….)

(Mácha totéž u otázky č10 Národní obrození- 3.fáze, romantismus)

Spjatost s národním obrozením (J.K.Tyl, K.J.Erben,Němcová, Sabina, Frič)

 

Josef Kajetán Tyl (1808-1856) - český prozaik, dramatik, tvůrce českého realistického divadla, herec, překladatel (Schiller, Shakespeare), organizátor společenského a divadelního života, v letech 1842-1848 vedl česká představení ve Stavovském divadle, také novinář a redaktor (Květy, Sedlské noviny)

-přívrženec liberálního směru, vedl aktivní společenský život, v roce 1848 zvolen poslancem říšského sněmu

- v období Bachova absolutismu označen jako politicky nespolehlivá osoba - zákaz jeho her

hry ze současnosti Þ kritika měšťanstva a vlastenecký podtext

 

Karel Jaromír Erben (1811-1870) - přítel Palackého, český básník a historik, první archivář města Prahy, novinář (Pražské noviny), překladatel, sběratel lidové slovesnosti (pokračovatel Čelakovského)

-hlavní představitel české romanticky orientované literatury, která vychází z folklóru a národních tradic

Božena Němcová (1820-1862) - česká vlastenka, novinářka a prozaička (autorka realistických obrazů z venkovského prostředí), spoluzakladatelka novodobé české prózy, sběratelka a autorka lidové slovesnosti (zejména pohádek a črt ze života prostých lidí)

- vyjadřovala se k sociálním otázkám, usilovala o spravedlivější společnost a lepší postavení ženy ve společnosti

-její názory se ztotožnily s požadavky radikálů – sblížení s mladou generací: Karlem Sabinou, J.V.Fričem, ale i mladým Nerudou a Hálkem.

Karel Sabina (1813-1877) – český radikálně demokratický politik, přítel Máchův, (první podrobná kritická studie o Máchovi), romantický básník,prozaik, také literární historik (obrozenecká literatura), politik a novinář, organizátor kulturního a politického života, teoretik radikální demokracie

- v roce 1848 v radikálně demokratické skupině, účastnil se příprav povstání, zatčen

- odsouzen k trestu smrti, 8 let vězněn, po propuštění ve službách tajné policie - poté, co byl odhalen a usvědčen, zemřel v bídě a opuštění jako zrádce národa

Josef Václav Frič (1829-1890) - vůdce pražského studentstva v roce 1848,český radikálně demokratický politik, básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor, vydal generační literární almanach „Lada Nióla“

-po roce 1848 odsouzen na 18 let, za 3 roky amnestován, v roce 1858 opět uvězněn a po té vypovězen z Čech až do r.1880, po návratu pracoval v mladočeské straně

-udržoval kontakty s předními evropskými revolucionáři (především polskými), snažil se informovat zahraničí o českém národě

-v 60.letech formuloval program boje za svobodný český stát, založený na myšlence národního sebeurčení