Mikroekonomie 10 - Teorie kapitбlu a ъroku

Zбkladnн pojmy teorie kapitбlu (rщznб chбpбnн kapitбlu, иlenмnн kapitбlu). Poptбvka na trhu kapitбlu. Nabнdka na trhu kapitбlu. Ъrokovб mнra.

Zбkladnн pojmy

Kapitбl

Kapitбl je proti jinэm vэrobnнm faktorщm povaћovбn za faktor jiћ vyrobenэ. Kapitбl se sklбdб z takovэch vyrobenэch statkщ dlouhodobй spotшeby, kterй jsou opмt pouћity jako vэrobnн vstupy pro dalљн vэrobu. Zбkladnн vlastnostн kapitбlu je tedy to, ћe je souиasnм vstupem i vэstupem. Existujн tшi hlavnн kategorie kapitбlovэch statkщ: 1) stavby, 2) zaшнzenн a 3) zбsoby. Kapitбlovй statky se v procesu vэroby nespotшebovбvajн najednou, ale pщsobн po delљн dobu. K pшenesenн ceny kapitбlovйho statku do ceny finбlnнho statku slouћн odpisy. Ty ovљem slouћн i jako zdroj prostшedkщ na nбkup novэch kapitбlovэch statkщ (slouћн jako zdroj obnovovacнch investic).

Celkovй investice do kapitбlovэch statkщ
se sklбdajн z obnovovacнch (restituиnнch) investic a z иistэch investic.

I btto = I r + I ntto

Vэnosovб mнra z kapitбlovэch statkщ
udбvб roиnн иistэ vэnos na jednotku investovanйho kapitбlu (v % p.a.). Slouћн pшi rozhodovбnн o nejlepљнm zpщsobu investovбnн jako mмшнtko pшi porovnбvбnн jednotlivэch investic.

Nepшнmб metoda vэroby pouћнvajнcн kapitбlovй statky
Investovбnн do kapitбlovэch statkщ znamenб, ћe vэroba mб nepшнmэ, zprostшedkovanэ charakter. To znamenб, ћe investoшi se zшнkajн souиasnй spotшeby ve prospмch spotшeby budoucн. Proto, aby investoшi oddбlili svojн spotшebu je nutnй, aby za svojн trpмlivost obdrћeli urиitэ vэnos, kterэ jim v budoucnu zajistн vyљљн spotшebu. Ten jim prбvм zajiљќuje nepшнmб metoda vэroby.

Teorie kapitбlu (klasickй pojetн)
Firma na poшнzenн novэch kapitбlovэch statkщ musн mнt urиitй mnoћstvн finanиnнch prostшedkщ. Tyto prostшedky mщћe zнskat buп z vlastnнch zdrojщ, nebo si je mщћe vypщjиit. Pokud nemб vlastnн zdroje musн se firma zamмшit na trh kapitбlu. Zde se stшetбvб poptбvka s nabнdkou po kapitбlu. Jako poptбvajнcн zde vystupujн firmy a jako nabнzejнcн domбcnosti (spotшebitelй). Cenou kapitбlu je ъrokovб mнra.

Poptбvka na trhu kapitбlu

Firmy jsou vedeny snahou o maximalizaci zisku. Maximбlnнho zisku dosahujн tehdy, jestliћe pшнjem z meznнho produktu je stejnэ jako meznн nбklad (MRP = MFC). Jednб-li se o dokonale konkurenиnн trh jsou meznн nбklady na kapitбl rovny ъrokovй sazbм. Kшivka poptбvka je tedy opмt urиena kшivkou pшнjmu z meznнho produktu, jenћ je nбsobkem meznнho pшнjmu (zde ъrokovй sazbм) a meznнho fyzickйho produktu kapitбlu. Poptбvka po kapitбlu je klesajнcн funkcн ъrokovй mнry a je determinovбna na zбkladм pшнjmu z meznнho produktu. Poptбvka je i zde odvozena od poptбvky po finбlnнch statcнch, kterй jsou pomocн danйho kapitбlu vyrobeny.

Nabнdka na trhu kapitбlu

Nabнdka na trhu kapitбlu je urиena vэљн a tvorbou ъspor. Ъspory pшedstavujн tu ибst disponibilnнho dщchodu domбcnostн, kterб nebyla vydбna na spotшebu a byla nabнdnuta na trhu kapitбlu firmбm k nбkupu kapitбlovэch statkщ. Domбcnosti majн ovљem jednu vlastnost, kterб se nazэvб "netrpмlivost". Tato vlastnost vypovнdб o tom, ћe domбcnosti jen neradi odklбdajн spotшebu do budoucnosti a to pшedevљнm proto, ћe budoucnost je nejistб.

Nabнdka kapitбlu je odliљnб ve dvou hlediscнch:
1) Nabнdka kapitбlu z krбtkodobйho hlediska
v krбtkйm obdobн je dбna pшesnб vэљe ъspor a tнm je dбna i nabнdka. Protoћe jsou zde ъspory konstantnн je kшivka nabнdky v krбtkйm obdobн svislб.
2) Nabнdka kapitбlu z dlouhodobйho hlediska
V dlouhйm obdobн jiћ domбcnosti reagujн na zmмny ve vэљi ъrokovй sazby rщznou vэљн ъspor.

Ъrokovб mнra

Ъrokovб mнra (ir) je dбna pomмrem иistйho ъroku z uspoшenй ибstky za urиitй иasovй obdobн (zpravidla jeden rok) k tйto uspoшenй ибstce.

Ir = (иistэ ъrok / uspoшenб ибstka) * 100

Budoucн hodnota (Sn) dneљnн ибstky (S0) po uplynutн иasovйho obdobн (n-let):

Sn = (1 + ir)ⁿ * S_O

Souиasnб hodnota (S0) budoucнch vэnosщ (Sn):

S₀ = S_n / (1 + i_r)ⁿ

Ъrokovб mнra je urиena prщseинkem kшivky nabнdky a kшivky poptбvky po kapitбlu. Tak vznikne rovnovбћnб ъrokovб mнra. Jelikoћ existuje krбtkodobб a dlouhodobб nabнdka, urиuje se rovnovбћnб ъrokovб mнra pro krбtkй i dlouhй obdobн.

Ъrokovб mнra plnн dvм vэznamnй funkce:
1) vede domбcnosti k tomu, aby obмtovaly souиasnou spotшebu a zvyљovaly zбsobu kapitбlu
2) podnмcuje firmy k vyhledбvбnн co nejefektivnмjљнch investiиnнch pшнleћitostн. Netrpмlivost tмch, kteшн vytvбшejн ъspory, a technologickй podmнnky vэroby pщsobн na vytvбшenн rovnovбћnй ъrokovй mнry.

Mнra vэnosu z kapitбlu
tuto mнru pouћнvajн zejmйna firmy pшi vэbмru nejefektivnмjљн investiиnн pшнleћitosti. Firmy nejprve vypoинtajн nбklady spojenй s nбkupem potшebnэch kapitбlovэch statkщ, potom odhadnou roиnн иistй vэnosy a ty vydмlн vypoиtenэmi nбklady. Potom volн tu variantu investice, kterб mб nejvyљљн mнru vэnosu. Jestliћe jsou vэnosy zнskбvбny v delљнm иasovйm obdobн je nutnй tyto vэnosy diskontovat.

SH = (N₁ / (1 + i_r)) + (N₂ / (1 + i_r)²) +...

SH - souиasnб hodnota celйho toku oиekбvanэch budoucнch vэnosщ
Ni - иistэ roиnн vэnos z danйho kapitбlovйho statku v i-tйm roce jeho ћivotnosti, kterб je a let
ir - roиnн ъrokovб mнra, o nнћ pшedpoklбdбme, ћe se nemмnн