Rovnovбha dokonale konkurenиnнho trhu

Rovnovбha na trhu prбce
vznikб pшi vyrovnбnн nabнdky s poptбvkou, pшi tzv. rovnovбћnй mzdм, kterб je dбna prщseинkem trћnн kшivky poptбvky a trћnн kшivky nabнdky prбce.

Trћnн kшivka poptбvky po prбci
je horizontбlnнm souиtem individuбlnнch kшivek vљech firem na trhu.

Trћnн kшivka nabнdky prбce
ta jiћ nenн zpмt zakшivenб, a to proto, ћe pшi souиtu jednotlivэch individuбlnнch kшivek se rozdнly v zakшivenн vyrovnajн. To ze dvou dщvodщ:
1) u jednotlivэch individuбlnнch kшivkбch jsou zpмtnб zakшivenн v jinэch bodech a pшi jejich souиtu dojde k vyrovnбnн
2) rostoucн mzda pшitahuje novй na trh pracovnнky s vyљљнmi transferovэmi vэdмlky.

Pшi vychэlenн mzdy z rovnovбћnй ъrovnм vznikб na trhu nedostatek (je-li trћnн mzda niћљн neћ rovnovбћnб) nebo pшebytek prбce (je-li trћnн mzda vyљљн neћ rovnovбћnб).

Mzdovй rozdнly mezi rщznэmi skupinami pracovnнkщ

I na dokonale konkurenиnнm trhu existujн mzdovй rozdнly mezi rщznэmi skupinami pracovnнkщ. Z hlediska jejich pщvodu lze rozliљit:
1) Nerovnovбћnй rozdнly
odrбћejн zmмny v rozvoji jednotlivэch odvмtvн, a to vede ke zmмnбm poptбvky a nabнdky prбce, dokud se vэљe mzda v jednotlivэch odvмtvн nevyrovnб.
2) Rovnovбћnй rozdнly
rozdнly, kterй nevedou ke zmмnбm poptбvky a nabнdky, ale jsou to trvalй rozdнly. Tyto rozdнly jsou vysvмtlovбny nedostateиnou mobilitou zdrojщ a segmentacн trhu (pracovnнci si nemohou konkurovat), rozdнly ve vrozenэch duљevnнch a tмlesnэch schopnostech (jedineиnost иlovмka), rozdнly v dйlce a nбkladech na pшнpravu na zamмstnбnн, rozdнly v nepenмћnнm prospмchu urиitйho zamмstnбnн (kompenzujнcн rozdнly) иi rozdнly v kvalitм prбce.

Nedokonalosti trhu prбce

Mezi zбkladnн nedokonalosti na trhu prбce patшн:
1) Mzdovб strnulost
mzdy a platy majн tendenci reagovat daleko pomaleji na zmмny na trzнch prбce. Nerovnovбha mezi nabнzenэm a poptбvanэm mnoћstvнm prбce se vyrovnбvб postupnм a pomaleji.
2) Mzdovй tarify firem
mnohй firmy vytvбшejн urиitй mzdovй struktury podle kterэch jsou zamмstnanci odmмтovбni (mzdovй tarify pouћнvajн zejmйna velkй podniky, a to k zjednoduљenн mzdovэch rozhodnutн a k podpoшenн smyslu pro spravedlnost).
3) Omezenн zapшниinмnй kolektivnнmi smlouvami, pracovnм-prбvnнm zбkonodбrstvнm, ale i иistм trћnнmi vlivy (firmy udrћujн zamмstnanost nad efektivnн mнru proto, aby v budoucnosti mмly kvalitnн zamмstnance).

Hlavnн projevy nedokonalй konkurence jsou monopson a pщsobenн odborovэch organizacн.

Monopson

Monopson je monopol na stranм poptбvajнcнho tzn. firem na trhu prбce. Tento monopol na stranм poptбvky po prбci nastбvб v pшнpadм, kdy existuje jedinб dominantnн firma zamмstnбvajнcн prбceschopnй obyvatelstvo v danй oblasti. Monopsonista mщћe ovlivnit vэљi mzdovй sazby (chce-li najmout dalљн prбci musн zvednout sazbu).

Jestliћe monopsonista najнmб dodateиnou prбci, zvyљuje mzdu vљem dosud zamмstnanэm pracovnнkщm. Meznн nбklady tohoto dodateиnйho pracovnнka se rovnajн mzdovй sazbм plus zaplacenэm vyљљнm mzdбm jiћ najmutэch pracovnнkщ (proto jsou MFCL > w). Firma najнmб tolik prбce, dokud pшнjem z meznнho produktu pшevyљuje meznн nбklady na prбci. Protoћe v pшнpadм monopsonu jsou meznн nбklady na prбci vyљљн neћ nabнdka prбce, a proto bude poиet pracovnнkщ dбn protnutнm kшivky meznнch nбkladщ a poptбvky po prбci (tedy pшнjmem z meznнho produktu) a ne protnutнm kшivky nabнdky a poptбvky.

Odbory

Pщsobenн odborovэch organizacн je monopolnн sнla na stranм nabнzejнcнho tzn. pracovnнkщ. Odborovй svazy jsou sdruћenн pracujнcнch, kterй usilujн o vyљљн mzdovй sazby, lepљн pracovnн podmнnky apod. pro svй иleny. Existujн иtyшi cesty, kterэmi odbory usilujн o zvэљenн mezd a ty jsou nбsledujнcн:

1) Zvэљenн standardnнch mzdovэch sazeb (mzdovэ prбh)
Odbory v kolektivnнm vyjednбvбnн domluvн s firmou takovou vэљi minimбlnн mzdovй sazby, kterб pшevyљuje rovnovбћnou sazbu na trhu. Tнm pбdem se snнћн poptбvka po prбci a vznikne pшebytek nabнdky prбce a odbory se domluvн, ћe firma bude najнmat pouze odborбшe.

2) Omezenн nabнdky prбce
projevuje se v posunu kшivky nabнdky prбce v danйm odvмtvн doleva. Nutnй je, aby odbory dosбhly vyjednбvбnнm s podnikem zamмstnбvбnн pouze odborбшщ a omezenн poиtu odborбшщ.

3) Zvэљenн poptбvky po prбci
projevuje se posunem kшivky poptбvky po prбci v danйm odvмtvн doprava. Zvэљenн poptбvky odbory dosahujн snahou pшimмt k vмtљн spotшebм spotшebitele, omezit prodej konkurence.

4) Boj proti monopsonnн moci podnikщ
Odbory vystupujн jako vyvaћujнcн sнla v pшнpadм, ћe na danйm trhu je podnik v roli monopsonu. Monopson najнmб prбci za urиitou mzdovou sazbu, kterб je niћљн neћ rovnovбћnб sazba, a odbory vyjednajн vyљљн mzdovou sazbu a ta se dostane na rovnovбћnou mzdovou sazbu.

Prбce najнmanб monopsonem (M) se po sjednбnн mzdovй sazby odborщ (r) posune do rovnovбhy (E).

Bilaterбlnн monopol

Vznikб tehdy jestliћe existuje monopolnн sнla jak na stranм nabнdky prбce, tak na stranм poptбvky po prбci. Zбjmy obou stran jsou protichщdnй a tak se skuteиnб mzdovб sazba v tomto pшнpadм velmi tмћko pшedpovнdб a zбleћн velmi na vyjednбvacнch schopnostech obou stran.