Mikroekonomie 1 - Ъvod do ekonomie

Mikroekonomie 1 - Ъvod do ekonomie

Co je to ekonomie, ekonomickб vzбcnost, dмlba prбce, penнze, vмdeckэ pшнstup v ekonomii, vyuћitн ekonomie a jak инst grafy (...no to je jenom tak trochu na rozjezd)

Co je ekonomie

Pohledy na ekonomii

1) matematickб vмtev (formбlnм - logickэ charakter)
- moћnost matematickйho dщkazu
- co nelze dokбzat matematicky nelze dokбzat vщbec
2) spoleиenskб vмtev
- odmнtб matematiku v ekonomickй teorii
- ekonomie je vмda o chovбnн lidн ve vэrobм (nelze nasmмrovat do vzorcщ)

Pщsobenн ekonomie na ћivot spoleиnosti

1) pozitivnн ekonomie
- pшijнmб ekonomickou realitu jako takovou
- cнlem je realitu popisovat a hledat v nн zбkonitosti (fungovбnн)
- ekonomickэ systйm dokбћe fungovat sбm (avљak drobnй zбsahy nevyluиujн)
2) normativnн ekonomie
- zkoumбnн reality (pouze urиitй vэchodisko)
- konstruovat pшedobraz dokonalejљнho ekonomickйho systйmu

Mikroekonomie vs. makroekonomie

1) mikroekonomie
- zkoumб chovбnн dнlинch ekonomickэch subjektщ
- pouћнvб pohled jednotlivce (podnikatel, sedlбk, zamмstnanec
2) makroekonomie
- zkoumб celй hospodбшstvн jako celek
- dнvб se na ekonomii z pohledu stбtu (hospodбшskб politika)

Pшedmмt ekonomickй teorie

1) zkoumбnн pohnutky lidн
2) co vede jednotlivй subjekty k jejich chovбnн
3) proи uspokojujн svй potшeby
4) analyzuje zpщsoby jakэmi je mohou uspokojovat
5) vysvмtluje ochotu lidн nмco vyrбbмt
6) nesoulad mezi potшebami a zdroji

Ekonomickб vzбcnost (scarcity)

1) omezenost
statek, kterэ nenн volnм dostupnэ
2) uћiteиnost
vyuћitн dle oblasti a pшнpadnйho nнzkйho vэskytu

Pokud je statek sice uћiteиnэ, ale zбroveт volnм dostupnэ, nazэvбme ho volnэm statkem.

Vэroba
- proces pшemмny pшнrodnнch zdrojщ v ekonomickй statky
- nмkterй jsou statky jsou volnм dostupnй (viz. volnэ statek)

Vэrobnн faktory

Druhy vэrobnнch faktorщ

1) pщda
- je produktem pшнrody a nenн volnэm statkem
- pozemkovб renta je dщchod plynoucн z pщdy (pronajнmбnн)
- pшнrodnн zdroje - nerosty, drahй kovy atd. (omezenй mnoћstvн)
2) prбce
- lidskб иinnost, kterб pшemмтuje pшнrodnн zdroje v uћiteиnй statky
- vэsledkem pouћitн pracovnнch sil je mzda
- efektivita prбce
3) kapitбl
- vэsledek pшedchozн vэroby
- mщћe mнt hmotnэ nebo nehmotnэ charakter
- vэsledkem pouћitн kapitбlu je zisk nebo ъrok

Technologie
- zvlбљtnн forma kapitбlu
- nemб podobu hmotnэch statkщ (myљlenka, originбlnн шeљenн vэrobnнho postupu atd.)
- dщchody … plynou z jednotlivэch vэrobnнch faktorщ (motivaиnн charakter)

Vэnosy z vэrobnнho faktoru

- pouћitн vэrobnнch faktorщ za ъиelem zнskбnн nмиeho (zisku, vэhod atd.)
- efektivnost vэroby (jak rychle pшinбљн zisk) … kvantitativnн vztah mezi vstupem a vэstupem

vэnosy z vэrobnнho faktoru = vstup (objem pouћitэch vэrobnнch faktorщ) / vэstup (objem vyrobenэch uћiteиnэch statkщ)

Zбkon klesajнcнch vэnosщ
platн za pшedpokladu, ћe vэstup roste vlivem rщstu objemu jedinйho vэrobnнho faktoru a objem dalљнch pouћнvanэch vэrobnнch faktorщ se nemмnн

Alternativnн pouћitн vэrobnнch faktorщ
Vэrobnн faktory majн alternativnн pouћitн. Mщћeme vyrбbмt cokoliv, ale ne vљe najednou (omezenost vэrobnнch faktorщ)

Vэnosy z rozsahu

K jakэm zmмnбm v produkci dochбzн pokud objem vљech vэrobnнch faktorщ roste rovnomмrnм
1) rostoucн vэnos z rozsahu
pokud rщst objemu pouћitэch vэrobnнch faktorщ vede k vyљљнmu tempu rщstu vэnosщ z nich
2) konstantnн vэnos z rozsahu
pokud vэnos z vэrobnнch faktorщ roste proporcionбlnм s rщstem rozsahu jejich zapojenн do vэroby
3) klesajнcн vэnos z rozsahu
pokud rщst vэnosщ z vэrobnнch faktorщ je niћљн neћ rщst tмchto faktorщ

 

Mikroekonomie 2 - Trh a jeho elementy

Vznik trhu, typy trhu. Trћnн subjekty. Poptбvky, nabнdka, cena. Faktory ovlivтujнcн poptбvku a nabнdku. Konkurence. Vэznam a funkce trhu. Formy ekonomickй organizace a zбkladnн otбzky ekonomickйho ћivota. Hranice produkиnнch moћnostн jako ilustrace volby v ekonomii. Nбklady pшнleћitosti. Spotшebnн a ъsporovб funkce.

Vznik trhu

Vysokэ stupeт dмlby prбce vyvolбvб vznik trhu. Z tohoto vyplэvб, ћe hlavnнm faktorem vzniku trhu je dмlba prбce.

Dмlbu prбce mщћeme rozиlenit do иtyшech skupin:
1) Pшirozenб dмlba prбce
historicky prvnн forma spoинvajнcн v rozdмlenн pracovnнch иinnostн podle osobnнch pшirozenэch dispozic. Cнlem je efektivnмjљн prбce (muћi lovн, ћeny dмlajн ostatnн mйnм nбroиnй prбce, kterй jiћ muћi po lovu nemuseli vykonбvat).
2) Spoleиenskб dмlba prбce
funguje na stejnйm principu jako pшirozenб dмlba. Doљlo k nн pozdмji rozdмlenнm na zemмdмlce a pastevce. Oddмlenн шemesel, obchodu od vэroby. Zvyљuje se efektivnost tнm, ћe kaћdэ vэrobce se mщћe specializovat v souladu se svэmi individuбlnнmi schopnostmi.
3) Dмlba prбce v pracovnнch operacнch
dalљн vэvoj zaloћenэ na technickйm rozvoji. Vznikla s manufakturnн vэrobou. Spoинvб v tom, ћe jeden dмlnнk se specializuje pouze na jednu иinnost.
4) Mezinбrodnн dмlba prбce
posouzenн z hlediska ъzemnнho. Pщsobн i pшнrodnн a klimatickй podmнnky.

S dмlbou prбce vznikl problйm vэmмny иinnostн mezi jednotlivэmi vэrobci. Pokud љlo o prvnн formy, bylo moћnй vymмтovat vэrobek za vэrobek (tzv. barter). Postupnм sloћitмjљн dмlba prбce se toto stбvб velmi obtнћnэm a dochбzн ke vzniku penмz.

Penнze
jsou zvlбљtnнm statkem, kterэ zprostшedkovбvб vэmмnu ostatnнch statkщ, usnadтuje tuto vэmмnu a odstraтuje nutnost zprostшedkujнcнch vэmмn. Penнze postupem иasu mмnili svoji materiбlnн podobu (koћeљiny, olej, plбtno, drahй kovy, mince, papнrovй penнze a nakonec i bezhotovostnн penнze). Penнze samy o sobм nejsou uћiteиnй. Jejich uћiteиnost spoинvб v tom, ћe je lze v kterйkoliv dobм a na kterйmkoliv mнstм vymмnit za uћiteиnэ statek, kterэ uspokojн nмjakou nalйhavou potшebu. Proto lidй po penмzнch touћн, a proto i penнze samostatnй povaћujeme za vzбcnэ statek.

Trh
Uspoшбdбnн, pшi kterйm na sebe vzбjemnм pщsobн prodбvajнcн a kupujнcн, coћ vede ke stanovenн cen a mnoћstvн komodity (oblast ekonomiky, ve kterй dochбzн k vэmмnм иinnostн mezi jednotlivэmi ekonomickэmi subjekty prostшednictvнm smмny zboћн).
Trh je nutnэ. Je to nejdokonalejљн dosud poznanэ regulбtor a stimulбtor ekonomickйho rozvoje.

Typy trhщ

Podle ъzemnнho hlediska
1) mнstnн - jedna z prvnнch forem, vztahuje se bezprostшednм k urиitйmu mнstu (jarmark, mмstskэ trh)
2) nбrodnн - rozumн se trh v rбmci stбtnнho celku
3) svмtovй - je projevem skuteиnosti, ћe autonomie nбrodnнch trhщ je jen ибsteиnб.

Podle poиtu zboћн, kterй na trhu sledujeme
1) dнlин - je trhem, na kterйm se prodбvб a kupuje jedinэ druh zboћн
2) agregбtnн - je trh veљkerйho zboћн.

Podle pшedmмtu koupм a prodeje
1) trh vэrobnнch faktorщ - pщda, prбce, kapitбl
2) trh penмz
3) trh produktщ - vэrobky a sluћby

Trћnн subjekty

Rozliљujeme tшi zбkladnн subjekty trhu
1) Domбcnosti
pшichбzejн na trh za ъиelem uspokojenн potшeb. Chtмjн uћiteиnй vzбcnй statky pro svoji spotшebu. Vystupujн jako kupujнcн na trhu vэrobkщ a sluћeb. Domбcnosti vystupujн jako prodбvajнcн na trhu vэrobnнch faktorщ, aby za pшнjmy mohli nakupovat vэrobky pro svoji spotшebu.
2) Firmy
subjekty vyrбbмjнcн za ъиelem prodeje. Na trhu vэrobkщ a sluћeb vystupujн jako prodбvajнcн. Za utrћenй penнze nakupujн vэrobnн faktory za ъиelem opakovбnн vэroby. Jejich cнlem na trhu je maximalizace zisku.
3) Stбt (vlбda)
stбt vstupuje na trh s (hlavnнm) cнlem ovlivnit jej, modifikovat jeho pщsobenн, odstranit nмkterй jeho negativnй dopady na ekonomiku a jeho pozitivnн vliv naopak stimulovat.

Nabнdka

Agregбtnн nabнdka (Aggrefate Supply - AS)
Souhrn vљech zamэљlenэch prodejщ, se kterэmi pшichбzejн vэrobci na trh. Celkovб nabнdka je urиena objemem vэroby vљech vэrobcщ a cenami, za kterй chtмjн svй vэrobky prodat.
Individuбlnн nabнdka
Nabнdka jednoho vэrobce. Je urиena objemem vэroby tohoto vэrobce a zamэљlenэmi cenami jeho vэrobkщ.
Dнlин (trћnн) nabнdka (Market Supply - MS)
Nabнdka jedinйho vэrobku od rщznэch vэrobcщ. Jde o nabнdku na trhu jednoho vэrobku.

Zбkon rostoucн nabнdky
Rщst ceny vyvolбvб rщst nabнdky, pokles ceny vyvolбvб pokles nabнdky. Rщst ceny vyvolбvб vмtљн zбjem ze strany vэrobcщ. Zvэљenн cen takй umoћnн nakoupit vнce vэrobnнch faktorщ a rozљншit vэrobu.
Dбle vlivem zбkonu klesajнcнch vэnosщ - vyљљн objem produkce budou vэrobci schopni vyrobit jen za cenu vyљљнch nбkladщ na jednotku produkce, musн tedy stoupnout i ceny.

Poptбvka

Agregбtnн poptбvka (Aggregate Demand - AD)
Souhrn vљech zamэљlenэch koupн na trhu. Celkovб poptбvka je objem vэrobkщ, kterй si chtмjн kupujнcн poшнdit a cenami, za kterй jsou ochotni tyto vэrobky koupit.
Individuбlnн poptбvka
Poptбvka jedinйho kupujнcнho nebo poptбvka po produkci jedinйho vэrobce
Dнlин (trћnн) poptбvka - (Market Demand - MD)
Poptбvka po jednom vэrobku.

Poptбvkou rozumнme jen efektivnн koupмschopnou poptбvku, coћ je poptбvka omezenб rozpoиtem (jen ta poptбvka na kterou mбme penнze).

Zбkon klesajнcн poptбvky
Kшivka poptбvky je klesajнcн. Kdyћ cena vzroste, poptбvka klesne, kdyћ cena klesne, poptбvka vzroste. Nнzkб cena zpшнstupтuje zboћн i tмm, kterй dшнve nakupovali mйnм a je vэznamnэm psychologickэch faktorem, kterэ pщsobн na zvэљenн poptбvky.

Rozliљujeme zmмnu poptбvanйho mnoћstvн (posun po kшivce) od zmмny poptбvky (posun kшivky).

Cena

Rovnovбћnб cena - cena, za kterou se obchoduje v pшнpadм rovnosti nabнdky a poptбvky
Trћnн cena - cena, kterб vznikб na trhu pшi aktuбlnнm vztahu nabнdky a poptбvky

Je-li trћnн cena pшнliљ vysokб, pak vэrobci pшнliљ vyrбbмjн a spotшebitelй mбlo nakupujн, dщsledkem je pшebytek zboћн. Kvщli zbavenн pшebytku je nutno cenu snнћit. Opaиnб situace nastane, je-li cena pшнliљ nнzkб, pak poptбvka pшevyљuje nabнdku. Chtмjн-li spotшebitelй svoji poptбvku uspokojit, musн zaplatit vнce (dojde ke zvэљenн cen). Stavu rovnovбhy se dosahuje jen vэjimeиnм a krбtkodobм.

Konkurence

Trћnн konkurence
proces, ve kterйm se stшetбvajн rщznй zбjmy rщznэch subjektщ trhu.
Konkurence napшни trhem
stшetбvбnн nabнdky a poptбvky, tj. konkurence mezi nabнdkou a poptбvkou.

Konkurence mezi nabнdkou a poptбvkou
Vэrobci chtмjн prodat to, co vyrobili s co nejvyљљнm ziskem. Spotшebitelй chtмjн v co nejvyљљн moћnй mншe uspokojit svй potшeby nбkupem zboћн a za co nejniћљн cenu. Tedy protichщdnй nбzory. Rovnovбћnэ stav (cena) je tedy urиitэ kompromis mezi nabнdkou a poptбvkou (pro nabнdku je to cena nнzkб, pro poptбvku vysokб - ovљem chtмjн-li plnit svoje potшeby musн se obм strany tomuto bodu pшiblнћit).

Konkurence na stranм poptбvky
Stшet zбjmщ jednotlivэch spotшebitelщ vstupujнcнch na trh. Kaћdэ spotшebitel chce nakoupit co nejvнce zboћн co nejlevnмji, tшeba i na ъkor ostatnнch spotшebitelщ. Vэznam tйto konkurence roste zejmйna, je-li poptбvka vyљљн neћ nabнdka. Pak konkurence mezi spotшebiteli vede k rщstu ceny.

Konkurence na stranм nabнdky
Kaћdэ vэrobce pшichбzн na trh se snahou prodat co nejvмtљн mnoћstvн svэch vэrobkщ za co nejvэhodnмjљнch podmнnek, kterй mu umoћnн maximalizovat jeho zisk. Dalљнm cнlem je oslabovбnн pozic svэch konkurentщ (podнl na trhu). Oproti poptбvce je vэznamnб v pшнpadм, kdy nabнdka je menљн neћ poptбvka. Dбle ji rozliљujeme na cenovou иi necenovou a dokonalou иi nedokonalou.

1) Cenovб konkurence
spoинvб ve zdбnlivм nesmyslnйm dobrovolnйm sniћovбnн ceny zboћн ze strany vэrobcщ. Vэrobci zlevтujн, aniћ by je k tomu nutil pшebytek nabнdky. Dмlajн to se snahou ovlбdnout trh s cнlem zniиit konkurenty.
2) Necenovб konkurence
zde jsou rщznй metody (kvalita, reklama, obalovб technika, poskytovбnн slev, apod.)
V praxi dochбzн ke kombinaci cenovб a necenovй konkurence.

Z hlediska podmнnek, jakй majн vэrobci na trhu, se rozliљuje
1) Dokonalб konkurence
je abstrakcн ekonomickй teorie (v praxi tйmмш neexistuje). Zбkladnнm pшedpokladem jsou naprosto rovnй podmнnky pro vљechny jejн ъиastnнky. Dбle mnoho vэrobcщ vyrбbн zcela homogennн produkci (stejnou). Jedinou formou konkurence je zde minimalizace zbyteиnэch nбkladщ ve vэrobм. Dokonalб konkurence tedy bezprostшednм zainteresovбvб vэrobce na vyhledбvбnн ъspor. Na dokonale konkurenиnнm trhu jsou nбklady na vэrobu minimбlnн. (Tomuto ideбlu se pшibliћuje napш. produkce pљenice.)
2) Nedokonalб konkurence
2a) Monopolnн konkurence
jde o trh jednoho vэrobku s mnoha vэrobci (velkб skupina), s volnэm vstupem na trh, produkt je ovљem diferencovanэ. Mizн anonymita vэrobcщ a ceny rщznэch typщ se mohou liљit (zubnн pasty). Prosazujн se cenovй i necenovй konkurence, jde o boj o zбkaznнka.
2b) Oligopol
na trhu jen nмkolik vэrobcщ se znaиnou ekonomickou silou, brбnн vstupu dalљнch vэrobcщ na trh. Ceny jsou vyљљн, nutн spotшebitele kupovat za vyљљн ceny, majн moћnost omezovat nabнdku. Konkurence mezi vэrobci je hlavnм necenovб (automobilky).
2c) Monopol
jedinэ vэrobce urиitйho vэrobku, s absolutnн mocн nad spotшebitelem. Rщst cen je limitovбn koupмschopnostн spotшebitelщ. Likvidace konkurence na stranм nabнdky a ochromenн pщsobenн trћnнho mechanismu. Nutnб regulace stбtem.

Vэznam a funkce trhu

Trh hledб odpovмdi na otбzky co?, jak?, pro koho?
Co?
urиuje konkurence na stranм poptбvky. Spotшebitelй majн k dispozici penмћnн hlasy. Tнm, co koupн a co nekoupн, rozhodujн o tom, co se vyrбbмt bude a co ne.
Jak?
urиuje konkurence na stranм nabнdky. Soutмћ mezi vэrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyrбbмt, v jakй kvalitм a na jakй ъrovni.
Pro koho?
urиujн dщchody, kterй se formujн na trhu vэrobnнch faktorщ (mzdy, renty, ъroky).

Trh je nutnэ. Je to nejdokonalejљн dosud poznanэ regulбtor a stimulбtor ekonomickйho rozvoje.

Nedokonalosti trћnнho mechanismu se snaћн regulovat stбt svэmi zбsahy. V tomto se ekonomickй teorie rщznн:
Sociбlnм trћnн ekonomika zastбvб nбzor, ћe tyto zбsahy jsou nutnй.
Иistм trћnн ekonomika povaћuje stбtnн zбsahy za destabilizujнcн a pшipouљtн jen minimбlnн zбsahy.

Formy ekonomickй organizace

Ekonomickй systйmy:
1) Zvykovэ systйm
vychбzн z historie, zvykщ a tradic. Nмkterй otбzky neшeљн racionalitou, ale pouze podle zvyku a tradice.
2) Pшнkazovб ekonomika
ekonomika, kde vlбda plnм rozhoduje o vэrobм a rozdмlovбnн. Mщћe bэt diktбtorskб, nebo i demokratickб. Zбklad tvoшн to, ћe pшedepisuje, co se bude spotшebovбvat a vyrбbмt.
3) Trћnн ekonomika
zde o zбkladnнch otбzkбch ekonomickйho ћivota rozhoduje systйm cen, trhщ, ziskщ a ztrбt. Firmy vyrбbмjн statky, kterй poskytujн nejvyљљн zisky (Co?), technikami s nejniћљнmi nбklady (Jak?) a spotшeba vychбzн z rozhodnutн, jak utratit mzdy a dщchody vytvoшenй pracн a majetkem (Pro koho?)
4) Smнљenб ekonomika
obsahuje prvky trhu, pшнkazщ i zvykщ. Je urиitэm kompromisem pшнstupu k ekonomice.

Zбkladnн otбzky ekonomickйho ћivota jsou: Co?, Jak?, Pro koho?

Ekonomickб vzбcnost
Pшi potшebм statkщ narбћн иlovмk na omezenost zdrojщ, kterй mu poskytuje pшнroda. Ekonomickй statky jsou charakteristickй svojн vzбcnostн (jinak by nebyly otбzky Co?, Jak?, Pro koho?). Vzбcnost musнme posuzovat z hlediska prostoru i иasu.

Ekonomickб vzбcnost v sobм obsahuje dva aspekty:
1) Omezenost
aby byl иlovмk ochoten vynaloћit energii na zнskбnн nмjakйho pшedmмtu, nesmн bэt pro nмj tento pшedmмt volnм dostupnэ (ni pitnб voda z potoku za domem)
2) Uћiteиnost
danэ pшedmмt musн mнt pro jedince nмjakou uћitnou hodnotu (ni ledniиka v Arktidм)

Statky:
1) volnй - pшedmмt, kterэ je uћiteиnэ, ale zбroveт dostupnэ (vzduch, voda)
2) ekonomickй

Hranice produkиnнch moћnostн
jako ilustrace volby v ekonomii

Pшi pшedstavм, ћe vэroba je omezena urиitэmi zdroji, technologiн a vэrobnнmi faktory (pщda, prбce, kapitбl), narбћн ekonomika na volbu, co je lepљн vyrбbмt v pomмru s jinэmi vэrobky иi hodnotami. Tuto mez nazэvбme hranice produkиnнch moћnostн.

Jestliћe ekonomika operuje na hranici produkиnнch moћnostн, pak vyrбbн efektivnм. Ekonomika vyrбbн efektivnм, kdyћ nemщћe vyrбbмt vнce jednoho statku, aniћ by vyrбbмla mйnм jinйho statku.

Bod C zachycuje nevyuћitй zdroje a neefektivnost. Tento stav znamenб plэtvбnн zdroji. Je moћno vyrobit vнce A i B, aniћ by na nмkterй stranм byla ъjma. Cнlem zdravй ekonomiky je pшiblнћit se hranici produkиnнch moћnostн.

Na dalљнm graf je vidмt pшeruљovanб hranice produkиnнch moћnostн chudй zemм, kde jsou zdroje pшevбћnм vyuћity pro obћivu a minimбlnм na luxusnн zboћн. Po zbohatnutн zemм se hranice posunula a zvэљila se spotшeba potravin i luxusnнho zboћн, a zvэљil se i pomмr luxusnнho zboћн ku potravinбm. Hranice se takй posouvб vlivem mнry investic do budoucna (technologie, atd.).

Nбklady pшнleћitosti

Pшi volbм volнme mezi rщznэmi alternativami (prбce/dovolenб, atd.). Ta alternativa, kterй jsme se vzdali se nazэvб nбklady pшнleћitosti. Je moћno ilustrovat i na hranici produkиnнch moћnostн. Nбklady pшнleћitosti znamenajн hodnotu uљlйho statku nebo sluћby.

Spotшebnн a ъsporovб funkce

Spotшebnн funkce
zobrazuje vztah mezi ъrovnн spotшebnнch vэdajщ a ъrovnн disponibilnнho dщchodu domбcnosti (zavedl Keynes).
Jestliћe spotшebnн funkce leћн nad osou kvadrantu, domбcnosti vykazujн zбpornй ъspory (иerpajн z ъspor). V bodм vyrovnбnн, kde se tyto dvм kшivky protнnajн, domбcnosti ani nespoшн, ani nevykazujн zбpornй ъspory. Jestliћe je spotшebnн funkce pod osou kvadrantu, majн domбcnosti kladnй ъspory. Vэљe zбpornэch nebo kladnэch ъspor se vћdy mмшн jako svislб vzdбlenost mezi spotшebnн funkcн a osou kvadrantu.

Ъsporovб funkce
dщchod mнnus spotшeba (moћno i zбpornй ъspory - tj. иerpбm-li z uspoшenэch penмz). Je odvozena od grafu spotшebnн funkce.

 

Elasticity poptбvky

Elasticita poptбvky mмшн citlivost reakce spotшebitelщ

Cenovб elasticita poptбvky
vyjadшuje se jako pomмr procentnнch zmмn v objemu poptбvanйho zboћн k procentnнm zmмnбm cen

Cenovou elasticitu poptбvky mмшнme koeficientem cenovй elasticity poptбvky. Udбvб o kolik procent se zvэљн (snнћн) poptбvanй mnoћstvн, kdyћ se cena snнћн o jedno procento.

Podle velikosti koeficientu cenovй elasticity poptбvky rozliљujeme elasticitu a neelasticitu
1) Neelastickб poptбvka
E dp < 1, zmмna ceny vyvolб menљн procentnн zmмnu objemu poptбvanйho zboћн
2) Elastickб poptбvka
E dp > 1,zmмna ceny vyvolб vмtљн procentnн zmмnu objemu poptбvanйho zboћн.
3) Jednotkovм elastickб
E dp = 1, zmмna ceny vyvolб stejnou procentnн zmмnu objemu poptбvanйho zboћн

Existujн dvм krajnн moћnosti
4) dokonale elastickб poptбvka
E dp = nekoneиnu
5) dokonale neelastickб poptбvka
E dp = 0

Faktory ovlivтujнcн elasticitu poptбvky
1) Povaha potшeb, kterй zboћн uspokojuje. Elasticita poptбvky po statcнch uspokojujнcнch zбkladnн ћivotnн potшeby je niћљн neћ elasticita poptбvky po luxusnнch pшedmмtech.
2) Podнl vэdajщ na urиitй zboћн v rozpoиtu spotшebitele. Инm je vyљљн podнl, tнm je vyљљн elasticita.
3) Existence a dostupnost substitutщ. Инm hojnмjљн a dostupnмjљн substituty, tнm je elasticita vyљљн.
4) Elasticita poptбvky se mмnн v иase - s prodluћovбnнm иasu roste elasticita

Promмnlivн a konstantnн elasticita poptбvky
Cenovб elasticita poptбvky se mщћe mмnit v prщbмhu kшivky poptбvky. Pшi rщznйm objemu poptбvanйho zboћн mщћe bэt elasticita rщznб.

Dщchodovб a kшнћovб elasticita poptбvky

1) Dщchodovб elasticita
vyjadшuje zбvislost zmмn poptбvanйho mnoћstvн na zmмnбch dщchodu spotшebitele.
Je-li vмtљн neћ 1 znamenб, ћe urиitб procentnн zmмna dщchodu spotшebitele zpщsobн vмtљн procentuбlnн zmмnu poptбvanйho mnoћstvн urиitйho zboћн

2) Kшнћovб elasticita
udбvб jak se zmмnн poptбvanн mnoћstvн urиitйho zboћн zmмnн-li se cena jinйho zboћн. Kшнћovб elasticita je kladnб v pшнpadм substitutщ, zбpornб v pшнpadм komplementщ.

 

Pшedpoklady teorie firmy

Hlavnнmi dщvody proи probнhб hospodбшskб иinnost vмtљinou ve firmбch je nмkolik.

1) ъspory z rozsahu
tehdy kdyћ vэrobnн nбklady s rostoucнmi objemy vэstupu klesajн.
2) nutnost fondщ
Na jakэkoli vэzkum, иi zahбjenн novй vэroby иi technologie je potшeba investice. Na dalљн perifernн funkce, kterй nejsou ziskovй ale bez nich by vэroba ztrбcela je potшeba uvolтovat finanиnн zdroje. To je moћnй jen ve firmбch (jednotlivec nenн vмtљinou takovй kumulace kapitбlu schopen).
3) nutnost шнzenн
Vљichni nemusн vykonбvat finбlnн prбci. Musн existovat nмkdo kdo шнdн, jednб, zajiљќuje atd.

Vэroba je tedy organizovбna ve firmбch protoћe efektivnost vмtљinou vyћaduje vэrobu ve velkйm rozsahu, zajiљќovбnн znanэch vnмjљнch zdrojщ, peиlivй шнzenн a monitorovбnн probнhajнcнch иinnostн.

Vэnosy z rozsahu

odrбћejн reakci celkovйho produktu pшi zvэљenн vљech vstupщ proporcionбlnм.
Rozliљujeme tшi pшнpady
1) Konstantnн vэnosy z rozsahu
zmмna vљech vstupщ vede ke stejnм velkйmu zvэљenн vэstupu.
2) Klesajнcн vэnosy z rozsahu
kdyћ proporcionбlnн zvэљenн vљech vstupщ vede k niћљнmu neћ proporcionбlnнmu zvэљenн celkovйho vэstupu.
3) Rostoucн vэnosy z rozsahu
zvэљenн vљech vstupщ vede k vнce neћ proporcionбlnнmu zvэљenн ъrovnм vэstupщ.

Odvozenн nбkladovй kшivky

Odvozen od mapy izokvant. Mб podobnэ tvar jako v krбtkйm obdobн, kde byl urиovбn vэvojem vэnosщ z variabilnнho vэrobnнho faktoru. V dlouhйm obdobн je determinovбn vэnosy z rozsahu.

Zisk je rozdнl mezi celkovэmi pшнjmy a celkovэmi nбklady. Z = TR - TC

иistэ ekonomickэ zisk = celkovй pшнjmy - explicitnн nбklady - implicitnн nбklady
ъиetnн zisk = celkovй pшнjmy - explicitnн nбklady
иistэ ekonomickэ zisk = ъиetnн zisk - implicitnн nбklady

 

Bod zvratu

V dlouhйm obdobн je moћnэ pohyb firem mezi odvмtvнmi, a proto musнme uvaћovat nejen rovnovбhu firmy, ale i odvмtvн.
Podmнnka rovnovбhy firmy i odvмtvн v podmнnkбch dokonalй konkurence je
MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC

Bod kterэ pшedstavuje rovnovбћnou situaci, se nazэvб bod zvratu (BP) - bod vyrovnбnн nбkladщ s vэnosy

Situace kdy v bodм rovnovбhy firmy (bod E) je P > AC, coћ vyvolбvб vstup firem do odvмtvн a na druhйm grafu po vstupu dalљнch firem (bod A). V tйto situaci vљechny firmy dosahujн normбlnнho zisku, иistэ ekonomickэ zisk je nulovэ. V dokonalй konkurenci je tedy odchylka zisku od zisku normбlnнho moћnб pouze krбtkodobм a je projevem nerovnovбhy.

Vэhody ze smмny

Trh, kromм efektivnн alokace vэrobnнch faktorщ, pшinбљн vэhody ze smмny v podobм tzv. pшebytku spotшebitele a pшebytku vэrobce.

Pшebytek spotшebitele
rozdнl mezi celkovэm uћitkem zboћн a objemem vэdajщ na jeho nбkup.

Pшebytek vэrobce
meznн nбklady pшedchбzejнcнch jednotek vyrobenй produkce jsou niћљн neћ cena, za kterou jsou prodбny.

Trћnн rovnovбha a jejн podmнnky (teorйm pavuиiny)

Trћnн rovnovбha je spнљe vэjimeиnэ stav, v realitм se podmнnky neustбle mмnн.

Rovnovбha z hlediska rщznэch obdobн
s prodluћovбnнm иasovйho obdobн roste elasticita nabнdky. Podmнnky rovnovбhy se liљн v jednotlivэch obdobнch.
1) ve velmi krбtkйm obdobн
je nabнdka zcela neelastickб, rщst poptбvky vyvolб pouze rщst ceny
2) v krбtkйm obdobн
elasticita nabнdky je vyљљн rщst ceny je niћљн neћ ve velmi krбtkйm obdobн
3) v dlouhйm obdobн
je elasticita nabнdky opмt vyљљн, neћ v pшedchбzejнcнch, pohyb ceny je jeљtм niћљн neћ v obdobн krбtkйm.
4) ve velmi dlouhйm obdobн
vede rщst poptбvky ke zvбћenн objemu prodбvanйho zboћн, dopad na cenu vљak mщћe bэt rщznэ, kdyћ je vмtљн rщst nabнdky, vede k poklesu ceny; zatнmco vмtљн rщst poptбvky vede k rщstu ceny.

Rovnovбha a souиasnб zmмna poptбvky a nabнdky
Znaиnэ vliv na velikost zmмny prodanйho mnoћstvн zboћн a ceny mб takй elasticita poptбvky i nabнdky.

Souиasnб zmмna nabнdky a poptбvky:

a) vzrostla vнce nabнdka a cena proto klesla
b) vzrostla vнce poptбvka a cena proto vzrostla

Uvedeme rozdнlnэ dopad v pшнpadм elastickй a neelastickй poptбvky

a) vэraznмjљн zmмna mnoћstvн neћ u b) a cena vzrostla
b) menљн zmмna mnoћstvн cena poklesla

Teorйm pavuиiny

Teorйm pavuиiny je dynamickэ model znбzorтujнcн dosahovбnн rovnovбhy иi prohlubovбnн nerovnovбhy na trhu v situaci, kdy na zmмnu ceny na trhu reaguje nejprve poptбvka a aћ po urиitй dobм nabнdka. Vэrobci tedy reagujн na cenu pшedchбzejнcнho obdobн.

Rovnovбha monopolu

Na rozdнl od dokonalй konkurence, v nedokonalй konkurenci individuбlnн poptбvkovб kшivka klesб, kшivka meznнch pшнjmщ klesб rychleji neћ kшivka poptбvky.

Objem vэroby pшi nмmћ monopol maximalizuje zisk je Qm, protoћe zde platн MR=MC.

Monopolnн sнla

monopolnн sнla je schopnost stanovit cenu vyљљн neћ meznн nбklady (P>MC).
Stupeт sнly je moћno vyjбdшit pomocн Lernerova indexu (L)

L = (P - MC) / P

V praxi se vyuћнvб mнra koncentrace a velikost zisku.
Mнra koncentrace - vyjadшuje procentuбlnн podнl nejsilnмjљнch firem v odvмtvн na celkovй produkci odvмtvн
Velikost zisku - vyjadшuje se dle velikosti dosaћenйho zisku

Neefektivnost monopolu

Jelikoћ monopolnн sнla mб moћnost stanovit cenu nad ъrovnн meznнch nбkladщ, zpщsobuje, ћe z hlediska spoleиnosti monopol nevyrбbн efektivnм. Nenн veden trћnнm mechanismem k optimбlnнmu vyuћitн spoleиenskэch zdrojщ.
Nмkterй potenciбlnн pшнnosy ze smмny nejsou realizovбny a ибst zdrojщ spoleиnosti zщstбvб nevyuћita.

Regulace monopolu

Neefektivnost monopolu si vynucuje usmмrтovбnн иinnosti monopolu.
Nбstroje:
1) antitrustovй zбkony
zakazujн urиitй chovбnн firem na trhu, omezujн rщznэmi zpщsoby sнlu monopolu
2) daтovб politika
3) moћnost pшevйst monopol do stбtnнho vlastnictvн
4) cenovб regulace
pшi regulovanй cenм zanikб monopolnн zisk a monopol realizuje jen normбlnн zisk

Monopson
Opak monopolu. Pшedstavuje trh, kde je pouze jeden kupujнcн. Dovoluje to kupovat zboћн za niћљн cenu neћ v podmнnkбch dokonalй konkurence (stбt jedinэ kupujнcн vojenskй produkce, trh prбce).

Oligopol

V praxi pшevaћuje oligopol. Chovбnн firem v oligopolu je ovlivnмno vzбjemnou zбvislostн. Jeho zбkladnн rysy jsou:
1) existence nмkolika firem v odvмtvн
2) zpravidla diferencovanэ produkt
3) bariйry vstupu znemoћтujнcн pшнchod novэch firem. Kaћdб firma je natolik silnб, ћe mщћe stanovit cenu vyљљн neћ meznн nбklady (P>MC).

Smluvnн oligopol

V situaci, kde nмkolik firem prodбvб stejnй nebo podobnй vэrobky, jejich ceny jsou pшibliћnм na stejnй ъrovni a vzбjemnб cenovб vбlka by je oslabila. Uzavшou tajnou dohodu o stanovenн monopolnн ceny, kaћdб firma se pak ve vymezenйm rбmci chovб jako monopol.

Alternativnн cнle firmy

Jelikoћ v praxi nenн dost moћnб maximalizace zisku, jelikoћ firma nemб dostateиnй mnoћstvн informacн.

Nejиastмjљн alternativnн cнle firmy:
1) dosaћenн uspokojivй vэљe zisku
2) dosaћenн urиitйho podнlu na trhu
3) snaha dlouhodobм pшeћнt
4) rщst a expanze firmy

Alternativnнmi teoriemi popisujнcнmi rozhodovбnн firmy jsou manaћerskй a behavioristickй teorie a dalљн varianty zaloћenй na nejrщznмjљнch principech.

Manaћerskй teorie firmy

Zamмшujн se na chovбnн velkэch firem, kterй jiћ nejsou шнzeny vlastnнky, ale profesionбly - manaћery. Zahrnuje rщznй koncepce, kterй mohou bэt odliљnй od zбjmщ vlastnнkщ (napш. ziskovэ cнl firmy se mщћe mмnit v ъsilн o maximalizaci zisku).

Model firmy maximalizujнcн obrat
Vysvмtluje chovбnн firmy v nedokonalй konkurenci, kterй je podmнnмno cнlovou funkcн manaћerщ v podobм maximalizace celkovйho pшнjmu: TR=P * Q

Firma maximalizuje obrat, najde svй optimum v Q2, tedy MR=0. Pokud by byl objem produkce vyљљн a MR<0, dochбzelo by ke snнћenн obratu. Jedinм v bodм MR=0 nemб firma dщvod mмnit objem produkce. V tйto ибsti MR<MC se firma maximalizujнcн obrat vzdбvб ибsti zisku (0?MR<MC).

Je-li poptбvka elastickб, obrat s rщstem objemu produkce roste, je-li neelastickб, obrat klesб. Obrat je tedy maximбlnн pokud se elasticita poptбvky rovnб jednй.

Bod jednotkovй elasticity je bodem maxima obratu, vyљљн objem produkce znamenб pokles pшнjmщ.
Firma maximalizujнcн obrat vyrбbн vyљљн objem produkce za niћљн cenu, neћ firma maximalizujнcн zisk.

Financovбnн firem

1) vnitшnн (internн) financovбnн
vnitшnн podnikovй zdroje (financovбnн ziskem, odpisy)
2) vnмjљн (externн) financovбnн
financovбnн zdroji zнskбvanэmi vnм podniku (ъvмry, jinй dluhy, emise akciн a obligacн, atd.)

Dalљн dмlenн financovбnн podniku z rщznэch hledisek na:
1) financovбnн bмћnй
spoинvб v zajiљtмnн bмћnйho provozu podniku
2) financovбnн mimoшбdnй
zajiљtмnн penмz na mimoшбdnй vэdaje (poшizovбnн pozemkщ, budov, strojщ, rozљiшovбnн podnikovэch aktivit, financovбnн pшi spojovбnн иi sanaci podniku, financovбnн pшi likvidaci)

Zpщsoby financovбnн podniku:
1) vlastnн kapitбl
(emise akciн, vмcnй vklady, atd.)
2) cizн kapitбl
(ъvмr od banky, obchodnн pщjиka, zбlohy dodavatelщ)
3) samofinancovбnн
(financovбnн ziskem, odpisy, popш. dalљнmi vnitшnнmi zdroji)

Nabнdka vэrobnнch faktorщ

Nabнdky jednotlivэch vэrobnнch faktorщ se od sebe znaиnм odliљujн, a proto zde uvedu pouze nabнdku pщdy (ostatnн nabнdky prбce a kapitбlu jsou uvedeny v nбsledujнcнch kapitolбch). Nabнdkovб kшivka mщћe bэt ve skuteиnosti rostoucн, klesajнcн nebo dokonce i svislб. Svislб je napш. v pшнpadм nabнdky pщdy.

Nabнdka pщdy
Kшivka je zcela neelastickб a to proto, ћe existuje pouze fixnн nabнdka pщdy a zбleћн pouze na poptбvce jakou vэљi pozemkovй renty, vlastnнk pщdy obdrћн.

Formy cen vэrobnнch faktorщ

Pozemkovб renta
Cena vэrobnнho faktoru pщdy. Je stanovena ve vэљi, kde se stшetnou kшivky nabнdky a poptбvky po pщdм. Protoћe, nabнdka pщdy je fixnн, urиuje vэљi pшevбћnм poptбvka.
Mzdovб sazba
Cena vэrobnнho faktoru prбce. Cenu takй urиuje stшet nabнdky a poptбvky po prбci.
Ъrokovб sazba
Cena vэrobnнho faktoru kapitбlu. Takй ona je stanovena na zбkladм stшetu nabнdky s poptбvkou po kapitбlu.

Teorie rozdмlovбnн

Zabэvб se rozdмlovбnнm dщchodщ a bohatstvн ve spoleиnosti. Je vyъstмnнm teorie formovбnн cen na trzнch vэrobnнch faktorщ. Ceny vэrobnнch faktorщ urиujн vэљi dщchodu jednotlivэch domбcnostн a ceny vэrobnнch faktorщ jsou odvozeny od velikosti meznнch fyzickэch produktщ vэrobnнch faktorщ. Rozdмlenн dщchodщ domбcnostem tedy odpovнdб pomмru meznнch produktivit prбce, pщdy a kapitбlu v mмшнtku celй spoleиnosti.

Prvotnнm rozdмlenнm dщchodщ
rozdмlenн dщchodщ mezi domбcnosti na zбkladм trћnнho mechanismu.
Koneиnэm rozdмlenнm dщchodщ
pшerozdмlenн dщchodщ mezi jednotlivй domбcnosti, tak aby byl dodrћen princip spravedlnosti. Pшerozdмlenн obvykle zajiљќuje stбt formou transferovэch plateb domбcnostem s nнzkэmi dщchody. Zdroje na vyplбcenн transferovэch plateb stбt zнskбvб pomocн danн od domбcnostн.

Ъиinky pшerozdмlovбnн:
1) vznikajн administrativnн nбklady a tak se sniћuje velikost disponibilnнho dщchodu
2) pшerozdмlovбnн иasto oslabuje podnмty k prбci a podnikбnн (domбcnosti volн radмji transfery neћ prбci)
3) pшerozdмlovбnн mщћe ovљem takй vйst k rщstu konkurence na trhu prбce napш. v dщsledku rekvalifikacн
4) vysokй daтovй zatнћenн vede ke snнћenн sklonu k ъsporбm a ke zvэљenн sklonu ke spotшebм atd.

Skladba dщchodщ

Dщchod je celkovй mnoћstvн penмz, kterй иlovмk nebo domбcnost obdrћн bмhem urиitйho иasovйho obdobн.

Celkovй dщchody domбcnostн (Y) lze rozdмlit na:
1) pracovnн dщchody (YL),
kde YL = w * L (w - prщmмrnб hodinovб mzdovб sazba, L - poиet hodin prбce)
2) dщchody plynoucн z vlastnickй pщdy (YA) a kapitбlu (YK),
kde YA = I * A (I - prщmмrnб mнra vэnosu z pщdy, A - mnoћstvн pщdy ve vlastnictvн domбcnostн) a YK = v * K (v - prщmмrnб mнra vэnosu z kapitбlu, K - objem kapitбlu ve vlastnictvн domбcnostн)
3) dщchod ve formм transferovй platby (YT)

Y = YL + YA + YK + YT, tedy Y = w * L + I*A + v * K + YT

Bohatstvн je иistб hodnota aktiv vlastnмnэch k urиitйmu иasovйmu okamћiku v urиitэch penмћnнch jednotkбch. Bohatstvн je tedy urиitб zбsoba penмz, zatнmco dщchod je tok penмz v prщbмhu иasu. Bohatstvн domбcnostн respektive иlovмka je tvoшeno hmotnэmi poloћkami a finanиnнmi aktivy.

Giniho koeficient

Pomмшuje skuteиnou Lorenzovu kшivku s kшivkou ideбlnн. Pomмшuje totiћ rozdнl mezi plochou pod ideбlnн Lorenzovou kшivkou (plocha A) a plochou pod skuteиnou Lorenzovou kшivkou (plocha B) s plochou pod ideбlnн kшivkou. Giniho koeficient mщћe mнt hodnotu od 0 do 1. Инm se hodnota blнћн k 0 tнm se rozdмlenн blнћн absolutnм rovnostбшskйmu a kdyћ se blнћн k 1 tak se blнћн k absolutnн nerovnosti.

G = (A - B) / B

Mikroekonomie 9 - Trh prбce

Prбce jako vэrobnн faktor. Poptбvka po prбci. Nabнdka prбce. Rovnovбha dokonale konkurenиnнho trhu prбce. Nedokonalosti trhu prбce (faktory zpщsobujнcн nedokonalosti, dщsledky nedokonalosti).

Prбce jako vэrobnн faktor

Prбce patшн mezi vэrobnн faktory. Na trhu v roli poptбvajнcнho vystupujн firmy a v roli nabнzejнcнho domбcnosti. Pro vмtљinu domбcnostн pшedstavujн odmмny za prбci jedinэ vэznamnэ zdroj pшнjmu. Proto se klade na rozbor trhu velkэ dщraz. Domбcnosti za svojн prбci dostбvajн mzdu a cenou prбce je tedy mzdovб sazba. I v pшнpadм tohoto vэrobnнho faktoru se firmy snaћн maximalizovat zisk (budou tedy najнmat prбci do okamћiku, kdy se pшнjmy zнskanй pomocн poslednн jednotky prбce vyrovnajн nбkladщm na nбjem prбce) a domбcnosti maximalizujн uћitek.

Poptбvka po prбci

Poptбvka po prбci je urиena mnoћstvн prбce, kterй firma najнmб pшi rщznэch ъrovnнch mzdovй sazby. Firma poptбvб takovй mnoћstvн prбce pшi nмmћ, se pшнjem z meznнho produktu vyrovnб meznнm nбkladщm na prбci, tedy mzdм. Poptбvku tedy znaиnм ovlivтuje produktivita prбce (ta je ovlivnмna kvalifikacн prбce, mnoћstvнm a kvalitou kooperujнcнch faktorщ, technologiн a managementem).

Pшнjem z meznнho produktu prбce (MRPL)
je nбsobkem meznнho fyzickйho produktu prбce (MPPL) a ceny produktu (P). Kшivka poptбvky po prбci je odvozena z kшivky pшнjmu z meznнho produktu.
Poptбvka po prбci, je jako vљechny poptбvky po vэrobnнch faktorech, odvozena z poptбvky po finбlnнch statcнch, kterй byly vyrobeny pomocн prбce.

Nabнdka prбce

Nabнdkou prбce se rozumн poиet hodin odpracovanэch v rщznэch firmбch a podnicнch. Prбce je vэrobnнm faktorem, jehoћ nositelem je иlovмk. Иlovмk se proto rozhoduje, zda vэdмlek zнskanэ pracн je adekvбtnн poиtu hodin strбvenэch pracн a zda pro nмho nenн lepљн vyuћнt volnэ иas (den se dмlн na hodina strбvenй v prбci a hodiny volnйho иasu). Cнlem spotшebitele je maximalizace uћitku. Maximбlnнho uћitku bude dosaћeno tehdy, kdyћ meznн uћitek dodateиnй jednotky иasu je v obou alternativбch vyuћitн иasu stejnэ.

Substituиnн efekt

Pшi vyљљн mzdм pшinбљн kaћdб hodina prбce vyљљн vэdмlek, kterэ mщћe spotшebitel pouћнt k zнskбnн vмtљнho poиtu vэrobkщ a sluћeb, a to vede k tendenci pracovat dйle a to na ъkor volnйho иasu. Jednб se tedy o nahrazovбnн volnйho иasu pracн.

Dщchodovэ efekt

Vyљљн mzda vede ale takй k nahrazovбnн prбce volnэm иasem. A to proto, ћe spotшebitel mб jiћ dostateиnэ dщchod a chce takй vнce volnйho иasu.

Individuбlnн kшivka nabнdky prбce - je v urиitй ибsti zpмt zakшivenб. To je zpщsobeno prбvм dщchodovэm efektem. Pracovnнk pшi vyљљн mzdм nejprve preferuje prбci pшed volnэm иasem, ale pokud se jeho mzda zvэљн nad urиitou ъroveт snaћн se pracovnнk odpracovat mйnм hodin.

Nedokonalosti trhu prбce

Mezi zбkladnн nedokonalosti na trhu prбce patшн:
1) Mzdovб strnulost
mzdy a platy majн tendenci reagovat daleko pomaleji na zmмny na trzнch prбce. Nerovnovбha mezi nabнzenэm a poptбvanэm mnoћstvнm prбce se vyrovnбvб postupnм a pomaleji.
2) Mzdovй tarify firem
mnohй firmy vytvбшejн urиitй mzdovй struktury podle kterэch jsou zamмstnanci odmмтovбni (mzdovй tarify pouћнvajн zejmйna velkй podniky, a to k zjednoduљenн mzdovэch rozhodnutн a k podpoшenн smyslu pro spravedlnost).
3) Omezenн zapшниinмnй kolektivnнmi smlouvami, pracovnм-prбvnнm zбkonodбrstvнm, ale i иistм trћnнmi vlivy (firmy udrћujн zamмstnanost nad efektivnн mнru proto, aby v budoucnosti mмly kvalitnн zamмstnance).

Hlavnн projevy nedokonalй konkurence jsou monopson a pщsobenн odborovэch organizacн.

Monopson

Monopson je monopol na stranм poptбvajнcнho tzn. firem na trhu prбce. Tento monopol na stranм poptбvky po prбci nastбvб v pшнpadм, kdy existuje jedinб dominantnн firma zamмstnбvajнcн prбceschopnй obyvatelstvo v danй oblasti. Monopsonista mщћe ovlivnit vэљi mzdovй sazby (chce-li najmout dalљн prбci musн zvednout sazbu).

Jestliћe monopsonista najнmб dodateиnou prбci, zvyљuje mzdu vљem dosud zamмstnanэm pracovnнkщm. Meznн nбklady tohoto dodateиnйho pracovnнka se rovnajн mzdovй sazbм plus zaplacenэm vyљљнm mzdбm jiћ najmutэch pracovnнkщ (proto jsou MFCL > w). Firma najнmб tolik prбce, dokud pшнjem z meznнho produktu pшevyљuje meznн nбklady na prбci. Protoћe v pшнpadм monopsonu jsou meznн nбklady na prбci vyљљн neћ nabнdka prбce, a proto bude poиet pracovnнkщ dбn protnutнm kшivky meznнch nбkladщ a poptбvky po prбci (tedy pшнjmem z meznнho produktu) a ne protnutнm kшivky nabнdky a poptбvky.

Odbory

Pщsobenн odborovэch organizacн je monopolnн sнla na stranм nabнzejнcнho tzn. pracovnнkщ. Odborovй svazy jsou sdruћenн pracujнcнch, kterй usilujн o vyљљн mzdovй sazby, lepљн pracovnн podmнnky apod. pro svй иleny. Existujн иtyшi cesty, kterэmi odbory usilujн o zvэљenн mezd a ty jsou nбsledujнcн:

1) Zvэљenн standardnнch mzdovэch sazeb (mzdovэ prбh)
Odbory v kolektivnнm vyjednбvбnн domluvн s firmou takovou vэљi minimбlnн mzdovй sazby, kterб pшevyљuje rovnovбћnou sazbu na trhu. Tнm pбdem se snнћн poptбvka po prбci a vznikne pшebytek nabнdky prбce a odbory se domluvн, ћe firma bude najнmat pouze odborбшe.

2) Omezenн nabнdky prбce
projevuje se v posunu kшivky nabнdky prбce v danйm odvмtvн doleva. Nutnй je, aby odbory dosбhly vyjednбvбnнm s podnikem zamмstnбvбnн pouze odborбшщ a omezenн poиtu odborбшщ.

3) Zvэљenн poptбvky po prбci
projevuje se posunem kшivky poptбvky po prбci v danйm odvмtvн doprava. Zvэљenн poptбvky odbory dosahujн snahou pшimмt k vмtљн spotшebм spotшebitele, omezit prodej konkurence.

4) Boj proti monopsonnн moci podnikщ
Odbory vystupujн jako vyvaћujнcн sнla v pшнpadм, ћe na danйm trhu je podnik v roli monopsonu. Monopson najнmб prбci za urиitou mzdovou sazbu, kterб je niћљн neћ rovnovбћnб sazba, a odbory vyjednajн vyљљн mzdovou sazbu a ta se dostane na rovnovбћnou mzdovou sazbu.

Prбce najнmanб monopsonem (M) se po sjednбnн mzdovй sazby odborщ (r) posune do rovnovбhy (E).

Bilaterбlnн monopol

Vznikб tehdy jestliћe existuje monopolnн sнla jak na stranм nabнdky prбce, tak na stranм poptбvky po prбci. Zбjmy obou stran jsou protichщdnй a tak se skuteиnб mzdovб sazba v tomto pшнpadм velmi tмћko pшedpovнdб a zбleћн velmi na vyjednбvacнch schopnostech obou stran.

Zбkladnн pojmy

Kapitбl

Kapitбl je proti jinэm vэrobnнm faktorщm povaћovбn za faktor jiћ vyrobenэ. Kapitбl se sklбdб z takovэch vyrobenэch statkщ dlouhodobй spotшeby, kterй jsou opмt pouћity jako vэrobnн vstupy pro dalљн vэrobu. Zбkladnн vlastnostн kapitбlu je tedy to, ћe je souиasnм vstupem i vэstupem. Existujн tшi hlavnн kategorie kapitбlovэch statkщ: 1) stavby, 2) zaшнzenн a 3) zбsoby. Kapitбlovй statky se v procesu vэroby nespotшebovбvajн najednou, ale pщsobн po delљн dobu. K pшenesenн ceny kapitбlovйho statku do ceny finбlnнho statku slouћн odpisy. Ty ovљem slouћн i jako zdroj prostшedkщ na nбkup novэch kapitбlovэch statkщ (slouћн jako zdroj obnovovacнch investic).

Celkovй investice do kapitбlovэch statkщ
se sklбdajн z obnovovacнch (restituиnнch) investic a z иistэch investic.

I btto = I r + I ntto

Vэnosovб mнra z kapitбlovэch statkщ
udбvб roиnн иistэ vэnos na jednotku investovanйho kapitбlu (v % p.a.). Slouћн pшi rozhodovбnн o nejlepљнm zpщsobu investovбnн jako mмшнtko pшi porovnбvбnн jednotlivэch investic.

Nepшнmб metoda vэroby pouћнvajнcн kapitбlovй statky
Investovбnн do kapitбlovэch statkщ znamenб, ћe vэroba mб nepшнmэ, zprostшedkovanэ charakter. To znamenб, ћe investoшi se zшнkajн souиasnй spotшeby ve prospмch spotшeby budoucн. Proto, aby investoшi oddбlili svojн spotшebu je nutnй, aby za svojн trpмlivost obdrћeli urиitэ vэnos, kterэ jim v budoucnu zajistн vyљљн spotшebu. Ten jim prбvм zajiљќuje nepшнmб metoda vэroby.

Teorie kapitбlu (klasickй pojetн)
Firma na poшнzenн novэch kapitбlovэch statkщ musн mнt urиitй mnoћstvн finanиnнch prostшedkщ. Tyto prostшedky mщћe zнskat buп z vlastnнch zdrojщ, nebo si je mщћe vypщjиit. Pokud nemб vlastnн zdroje musн se firma zamмшit na trh kapitбlu. Zde se stшetбvб poptбvka s nabнdkou po kapitбlu. Jako poptбvajнcн zde vystupujн firmy a jako nabнzejнcн domбcnosti (spotшebitelй). Cenou kapitбlu je ъrokovб mнra.

Poptбvka na trhu kapitбlu

Firmy jsou vedeny snahou o maximalizaci zisku. Maximбlnнho zisku dosahujн tehdy, jestliћe pшнjem z meznнho produktu je stejnэ jako meznн nбklad (MRP = MFC). Jednб-li se o dokonale konkurenиnн trh jsou meznн nбklady na kapitбl rovny ъrokovй sazbм. Kшivka poptбvka je tedy opмt urиena kшivkou pшнjmu z meznнho produktu, jenћ je nбsobkem meznнho pшнjmu (zde ъrokovй sazbм) a meznнho fyzickйho produktu kapitбlu. Poptбvka po kapitбlu je klesajнcн funkcн ъrokovй mнry a je determinovбna na zбkladм pшнjmu z meznнho produktu. Poptбvka je i zde odvozena od poptбvky po finбlnнch statcнch, kterй jsou pomocн danйho kapitбlu vyrobeny.

Nabнdka na trhu kapitбlu

Nabнdka na trhu kapitбlu je urиena vэљн a tvorbou ъspor. Ъspory pшedstavujн tu ибst disponibilnнho dщchodu domбcnostн, kterб nebyla vydбna na spotшebu a byla nabнdnuta na trhu kapitбlu firmбm k nбkupu kapitбlovэch statkщ. Domбcnosti majн ovљem jednu vlastnost, kterб se nazэvб "netrpмlivost". Tato vlastnost vypovнdб o tom, ћe domбcnosti jen neradi odklбdajн spotшebu do budoucnosti a to pшedevљнm proto, ћe budoucnost je nejistб.

Nabнdka kapitбlu je odliљnб ve dvou hlediscнch:
1) Nabнdka kapitбlu z krбtkodobйho hlediska
v krбtkйm obdobн je dбna pшesnб vэљe ъspor a tнm je dбna i nabнdka. Protoћe jsou zde ъspory konstantnн je kшivka nabнdky v krбtkйm obdobн svislб.
2) Nabнdka kapitбlu z dlouhodobйho hlediska
V dlouhйm obdobн jiћ domбcnosti reagujн na zmмny ve vэљi ъrokovй sazby rщznou vэљн ъspor.

Ъrokovб mнra

Ъrokovб mнra (ir) je dбna pomмrem иistйho ъroku z uspoшenй ибstky za urиitй иasovй obdobн (zpravidla jeden rok) k tйto uspoшenй ибstce.

Ir = (иistэ ъrok / uspoшenб ибstka) * 100

Budoucн hodnota (Sn) dneљnн ибstky (S0) po uplynutн иasovйho obdobн (n-let):

Sn = (1 + ir)ⁿ * S_O

Souиasnб hodnota (S0) budoucнch vэnosщ (Sn):

S₀ = S_n / (1 + i_r)ⁿ

Ъrokovб mнra je urиena prщseинkem kшivky nabнdky a kшivky poptбvky po kapitбlu. Tak vznikne rovnovбћnб ъrokovб mнra. Jelikoћ existuje krбtkodobб a dlouhodobб nabнdka, urиuje se rovnovбћnб ъrokovб mнra pro krбtkй i dlouhй obdobн.

Ъrokovб mнra plnн dvм vэznamnй funkce:
1) vede domбcnosti k tomu, aby obмtovaly souиasnou spotшebu a zvyљovaly zбsobu kapitбlu
2) podnмcuje firmy k vyhledбvбnн co nejefektivnмjљнch investiиnнch pшнleћitostн. Netrpмlivost tмch, kteшн vytvбшejн ъspory, a technologickй podmнnky vэroby pщsobн na vytvбшenн rovnovбћnй ъrokovй mнry.

Mнra vэnosu z kapitбlu
tuto mнru pouћнvajн zejmйna firmy pшi vэbмru nejefektivnмjљн investiиnн pшнleћitosti. Firmy nejprve vypoинtajн nбklady spojenй s nбkupem potшebnэch kapitбlovэch statkщ, potom odhadnou roиnн иistй vэnosy a ty vydмlн vypoиtenэmi nбklady. Potom volн tu variantu investice, kterб mб nejvyљљн mнru vэnosu. Jestliћe jsou vэnosy zнskбvбny v delљнm иasovйm obdobн je nutnй tyto vэnosy diskontovat.

SH = (N₁ / (1 + i_r)) + (N₂ / (1 + i_r)²) +...

SH - souиasnб hodnota celйho toku oиekбvanэch budoucнch vэnosщ
Ni - иistэ roиnн vэnos z danйho kapitбlovйho statku v i-tйm roce jeho ћivotnosti, kterб je a let
ir - roиnн ъrokovб mнra, o nнћ pшedpoklбdбme, ћe se nemмnн

 

Mikroekonomie 1 - Ъvod do ekonomie

Co je to ekonomie, ekonomickб vzбcnost, dмlba prбce, penнze, vмdeckэ pшнstup v ekonomii, vyuћitн ekonomie a jak инst grafy (...no to je jenom tak trochu na rozjezd)

Co je ekonomie

Pohledy na ekonomii

1) matematickб vмtev (formбlnм - logickэ charakter)
- moћnost matematickйho dщkazu
- co nelze dokбzat matematicky nelze dokбzat vщbec
2) spoleиenskб vмtev
- odmнtб matematiku v ekonomickй teorii
- ekonomie je vмda o chovбnн lidн ve vэrobм (nelze nasmмrovat do vzorcщ)

Pщsobenн ekonomie na ћivot spoleиnosti

1) pozitivnн ekonomie
- pшijнmб ekonomickou realitu jako takovou
- cнlem je realitu popisovat a hledat v nн zбkonitosti (fungovбnн)
- ekonomickэ systйm dokбћe fungovat sбm (avљak drobnй zбsahy nevyluиujн)
2) normativnн ekonomie
- zkoumбnн reality (pouze urиitй vэchodisko)
- konstruovat pшedobraz dokonalejљнho ekonomickйho systйmu