Teorie rozdмlovбnн na bбzi teorie meznн produktivity

Teorie rozdмlovбnн dщchodu, s nнћ pшiљel J.B. Clark, podle nнћ kaћdэ vэrobnн faktor dostбvб odmмnu podle svйho meznнho produktu. Protoћe poptбvkovй kшivky vэrobnнch faktorщ jsou urиeny dodateиnэm vэstupem produkovanэm dalљнmi jednotkami danйho faktoru tj. meznнmi produkty, je oblast na grafu pod poptбvkou rozdмlena na dvм oblasti: napш. na mzdy a renty (v pшнpadм, ћe pщda je konstantnн a mмnн se mnoћstvн prбce). Tнm se mezi vљechny vэrobnн faktory rozdмlн pшesnм 100 % vэstupu.

Renta (trojъhelnнk pod kшivkou poptбvky) - je souhrn jednotlivэch dнlинch pшebytkщ meznнho fyzickйho produktu, kterэ vytvoшil prvnн aћ pшedposlednн vэrobnн faktor. Poslednн vэrobnн faktor tento pшebytek nevytvoшil, protoћe jeho MPP = Pf na rozdнl od pшedchozнch faktorщ, kde byl MPP > Pf.

Teorie rozdмlovбnн

Zabэvб se rozdмlovбnнm dщchodщ a bohatstvн ve spoleиnosti. Je vyъstмnнm teorie formovбnн cen na trzнch vэrobnнch faktorщ. Ceny vэrobnнch faktorщ urиujн vэљi dщchodu jednotlivэch domбcnostн a ceny vэrobnнch faktorщ jsou odvozeny od velikosti meznнch fyzickэch produktщ vэrobnнch faktorщ. Rozdмlenн dщchodщ domбcnostem tedy odpovнdб pomмru meznнch produktivit prбce, pщdy a kapitбlu v mмшнtku celй spoleиnosti.

Prvotnнm rozdмlenнm dщchodщ
rozdмlenн dщchodщ mezi domбcnosti na zбkladм trћnнho mechanismu.
Koneиnэm rozdмlenнm dщchodщ
pшerozdмlenн dщchodщ mezi jednotlivй domбcnosti, tak aby byl dodrћen princip spravedlnosti. Pшerozdмlenн obvykle zajiљќuje stбt formou transferovэch plateb domбcnostem s nнzkэmi dщchody. Zdroje na vyplбcenн transferovэch plateb stбt zнskбvб pomocн danн od domбcnostн.

Ъиinky pшerozdмlovбnн:
1) vznikajн administrativnн nбklady a tak se sniћuje velikost disponibilnнho dщchodu
2) pшerozdмlovбnн иasto oslabuje podnмty k prбci a podnikбnн (domбcnosti volн radмji transfery neћ prбci)
3) pшerozdмlovбnн mщћe ovљem takй vйst k rщstu konkurence na trhu prбce napш. v dщsledku rekvalifikacн
4) vysokй daтovй zatнћenн vede ke snнћenн sklonu k ъsporбm a ke zvэљenн sklonu ke spotшebм atd.

Skladba dщchodщ

Dщchod je celkovй mnoћstvн penмz, kterй иlovмk nebo domбcnost obdrћн bмhem urиitйho иasovйho obdobн.

Celkovй dщchody domбcnostн (Y) lze rozdмlit na:
1) pracovnн dщchody (YL),
kde YL = w * L (w - prщmмrnб hodinovб mzdovб sazba, L - poиet hodin prбce)
2) dщchody plynoucн z vlastnickй pщdy (YA) a kapitбlu (YK),
kde YA = I * A (I - prщmмrnб mнra vэnosu z pщdy, A - mnoћstvн pщdy ve vlastnictvн domбcnostн) a YK = v * K (v - prщmмrnб mнra vэnosu z kapitбlu, K - objem kapitбlu ve vlastnictvн domбcnostн)
3) dщchod ve formм transferovй platby (YT)

Y = YL + YA + YK + YT, tedy Y = w * L + I*A + v * K + YT

Bohatstvн je иistб hodnota aktiv vlastnмnэch k urиitйmu иasovйmu okamћiku v urиitэch penмћnнch jednotkбch. Bohatstvн je tedy urиitб zбsoba penмz, zatнmco dщchod je tok penмz v prщbмhu иasu. Bohatstvн domбcnostн respektive иlovмka je tvoшeno hmotnэmi poloћkami a finanиnнmi aktivy.

Zdroje nerovnostн v dщchodech a mмшenн tмchto nerovnostн

Nerovnosti v dщchodech mezi jednotlivэmi domбcnostmi odpovнdajн nerovnostem ve vlastnictvн vэrobnнch faktorщ. Existujн dvм zбkladnн nerovnosti: nerovnost v pracovnнch dщchodech a nerovnost ve vlastnickэch dщchodech.

Nerovnost v pracovnнch dщchodech
ovlivтujн jн zejmйna rozdнly ve fyzickэch a duљevnнch schopnostech a dovednostech lidн, rozdнly ve vynaloћenйm ъsilн иlovмka (intenzita prбce), rozdнly v dйlce pшнpravy na prбci, rozdнly ve vzdмlбnн a takй pracovnн diskriminace.

Nerovnost ve vlastnickэch dщchodech
je zaloћena zejmйna na rozdнlnйm mnoћstvн kapitбlu a pщdy ve vlastnictvн domбcnostн. Majetek domбcnosti zнskбvajн dмdictvнm, ъsporami z pracovnнch a nepracovnнch dщchodщ a podnikбnнm (ochotou podstupovat riziko).

Mмшenн nerovnosti v dщchodech

Pouћнvб se tzv. Lorenzщv graf a dщchodovэ Giniho koeficient.
Lorenzova kшivka (LC) - pшiшazuje pomмrnм rozdмlenэm skupinбm obyvatelstva (domбcnostн) pomмrnб rozdмlenн dщchodщ mezi nм. Lorenzщv graf vyjadшuje vztah mezi absolutnн rovnostн (to vyjadшuje ideбlnн Lorenzova kшivka - znamenб, ћe vљechny domбcnosti dostбvajн stejnэ dщchod), absolutnн nerovnostн (to znamenб, ћe jedna domбcnost dostбvб vљechen dщchod) a skuteиnou nerovnostн (to vyjadшuje skuteиnб Lorenzova kшivka a ta vychбzн ze statistik).

Pro mмшenн mнry nerovnosti v dщchodech se pouћнvб srovnбnн skuteиnй a ideбlnн Lorenzovy kшivky, tedy vyjбdшenн odchylky od absolutnн rovnosti (to vyjadшuje plocha A - B).

Giniho koeficient

Pomмшuje skuteиnou Lorenzovu kшivku s kшivkou ideбlnн. Pomмшuje totiћ rozdнl mezi plochou pod ideбlnн Lorenzovou kшivkou (plocha A) a plochou pod skuteиnou Lorenzovou kшivkou (plocha B) s plochou pod ideбlnн kшivkou. Giniho koeficient mщћe mнt hodnotu od 0 do 1. Инm se hodnota blнћн k 0 tнm se rozdмlenн blнћн absolutnм rovnostбшskйmu a kdyћ se blнћн k 1 tak se blнћн k absolutnн nerovnosti.

G = (A - B) / B

Mikroekonomie 9 - Trh prбce

Prбce jako vэrobnн faktor. Poptбvka po prбci. Nabнdka prбce. Rovnovбha dokonale konkurenиnнho trhu prбce. Nedokonalosti trhu prбce (faktory zpщsobujнcн nedokonalosti, dщsledky nedokonalosti).

Prбce jako vэrobnн faktor

Prбce patшн mezi vэrobnн faktory. Na trhu v roli poptбvajнcнho vystupujн firmy a v roli nabнzejнcнho domбcnosti. Pro vмtљinu domбcnostн pшedstavujн odmмny za prбci jedinэ vэznamnэ zdroj pшнjmu. Proto se klade na rozbor trhu velkэ dщraz. Domбcnosti za svojн prбci dostбvajн mzdu a cenou prбce je tedy mzdovб sazba. I v pшнpadм tohoto vэrobnнho faktoru se firmy snaћн maximalizovat zisk (budou tedy najнmat prбci do okamћiku, kdy se pшнjmy zнskanй pomocн poslednн jednotky prбce vyrovnajн nбkladщm na nбjem prбce) a domбcnosti maximalizujн uћitek.

Poptбvka po prбci

Poptбvka po prбci je urиena mnoћstvн prбce, kterй firma najнmб pшi rщznэch ъrovnнch mzdovй sazby. Firma poptбvб takovй mnoћstvн prбce pшi nмmћ, se pшнjem z meznнho produktu vyrovnб meznнm nбkladщm na prбci, tedy mzdм. Poptбvku tedy znaиnм ovlivтuje produktivita prбce (ta je ovlivnмna kvalifikacн prбce, mnoћstvнm a kvalitou kooperujнcнch faktorщ, technologiн a managementem).

Pшнjem z meznнho produktu prбce (MRPL)
je nбsobkem meznнho fyzickйho produktu prбce (MPPL) a ceny produktu (P). Kшivka poptбvky po prбci je odvozena z kшivky pшнjmu z meznнho produktu.
Poptбvka po prбci, je jako vљechny poptбvky po vэrobnнch faktorech, odvozena z poptбvky po finбlnнch statcнch, kterй byly vyrobeny pomocн prбce.

Nabнdka prбce

Nabнdkou prбce se rozumн poиet hodin odpracovanэch v rщznэch firmбch a podnicнch. Prбce je vэrobnнm faktorem, jehoћ nositelem je иlovмk. Иlovмk se proto rozhoduje, zda vэdмlek zнskanэ pracн je adekvбtnн poиtu hodin strбvenэch pracн a zda pro nмho nenн lepљн vyuћнt volnэ иas (den se dмlн na hodina strбvenй v prбci a hodiny volnйho иasu). Cнlem spotшebitele je maximalizace uћitku. Maximбlnнho uћitku bude dosaћeno tehdy, kdyћ meznн uћitek dodateиnй jednotky иasu je v obou alternativбch vyuћitн иasu stejnэ.

Substituиnн efekt

Pшi vyљљн mzdм pшinбљн kaћdб hodina prбce vyљљн vэdмlek, kterэ mщћe spotшebitel pouћнt k zнskбnн vмtљнho poиtu vэrobkщ a sluћeb, a to vede k tendenci pracovat dйle a to na ъkor volnйho иasu. Jednб se tedy o nahrazovбnн volnйho иasu pracн.

Dщchodovэ efekt

Vyљљн mzda vede ale takй k nahrazovбnн prбce volnэm иasem. A to proto, ћe spotшebitel mб jiћ dostateиnэ dщchod a chce takй vнce volnйho иasu.

Individuбlnн kшivka nabнdky prбce - je v urиitй ибsti zpмt zakшivenб. To je zpщsobeno prбvм dщchodovэm efektem. Pracovnнk pшi vyљљн mzdм nejprve preferuje prбci pшed volnэm иasem, ale pokud se jeho mzda zvэљн nad urиitou ъroveт snaћн se pracovnнk odpracovat mйnм hodin.