Půl druhé miliardy

Stavební boom

Ať už jedete přes Čínu autobusem nebo vlakem, nemůžete si nepovšimnout naprosto šíleného stavebního boomu. Dálnic, pro jistotu obvykle rovnou šesti či osmiproudých, tu budují neuvěřitelných 9000 kilometrů za rok. Všude rostou třiceti i více podlažní obytné domy. Kultura bydlení tu ale moc vysoká není. Ono se ostatně není co divit. Superrychlý vývoj společnosti přesouvá vesničany i městské obyvatele někdejších přízemních chu-tchungů do nového. Ti lidé v tom ale neumějí bydlet. Možná až za generaci.

Stará zástavba, úzké křivolaké uličky chu-tchungů nenávratně mizí. Existuje iniciativa, která se přes UNESCO snaží zachovat alespoň část téhle staré svérázné Číny. Na rozdíl třeba od Šanghaje, kde vedle mrakodrapů a jiné supermoderní zástavby existují také staré čtvrti, v Pekingu nemáte žádný pocit časové kontinuity. Vše staré (kromě historických památek z doby císařství) tu zbořili, boří či se chystají zbořit a namísto toho budují široké bulváry, dálnice a moderní budovy. Je to téměř vždy velmi vkusné, někdy i originální, ale dost neosobní. Zachraňuje to ovšem naprosto geniální zahradní architektura, jak podél silnic a dopravních staveb, tak v nádherných parcích. Což zdaleka neplatí pouze pro Peking. Vše pečlivě udržované a zavlažované. Navíc je všude pořádek, neboť tu permanentně uklízejí. Už slyším ty hlasy: „To se jim to uklízí, když tam vládne totalita.“ No, nevím. Odkdy jsou zrovna koště a zahradnické nůžky nástrojem totality?

Proč je v Číně čisto? Protože tu pořád někdo uklízí

Při návštěvě letního sídla čínských císařů jsme se termínově trefili do probíhajících čínských svátků. Do dnů volna. A to je celá Čína na nohou a na cestách. Strašná masa! Číňanů je půl druhé miliardy. Kdejaké čínské okresní město má víc obyvatel než celá Česká republika dohromady. Je to úplně jiný level. Tengovy ekonomické a politické reformy z 80. let nastartovaly neuvěřitelný rozvoj. Ještě před 30 lety byl Peking plný kol, za pár let je nahradily skútry, dnes tu jsou automobilové zácpy. Ani velkorysá výstavba dopravní infrastruktury nestačí ten nápor pojmout. O možnost koupit si auto se tu proto losuje. Tak moc těch Číňanů je.

Snad nikdy nikde na světě nedošlo k tak obrovskému a zároveň rychlému zvýšení životní úrovně tak velkého množství lidí. Během tří desetiletí vznikla nová, velmi početná čínská střední třída. Má to samozřejmě i negativní důsledky. Lidé cestují, nejen po Číně, nýbrž i po světě, leč namnoze si ponechali staré návyky. Jsou hluční, neurvalí, plivou, krkají.

Čínští turisté, kteří zaplavují například i Prahu, proto nejsou kdovíjakým požehnáním. To vám potvrdí každý hoteliér. Neumějí se chovat, ničí zařízení. Nejsou ani přínosem pro běžné restaurace. Vůbec tam nepáchnou, jedí pouze v čínských restauracích či bistrech. Prostě žádná gastroturistika. To našinec si gastroturistiky v Číně naopak užívá. A opravdu je čeho.

Nemám potřebu rozebírat tu další čínská negativa, to dostatečně obslouží náš propagandistický mediální mainstream. Nic proti tomu. Neměl by ale zároveň zamlčovat to dobré, inspirativní a mnohdy doslova dechberoucí, co dnes tahle nejlidnatější země světa nabízí a předvádí.

Šanghaj - typická tvář současné Číny